Pomoc Ukrajině se podle Kopečného začala připravovat už na konci loňského roku poté, co bylo zřejmé, že Rusko přesouvá k ukrajinským hranicím svá vojska. Když vypukla válka, byl už připraven seznam materiálu, který měly české firmy k dispozici. Klíčovou otázkou bylo to, kde sehnat potřebné peníze.
„Protože jsem všude kolem sebe viděl to obrovské vzepětí a vůli pomáhat, oslovil jsem ukrajinského velvyslance, jestli by nechtěli vytvořit speciální fond,“ poznamenal. Záhy tak začala finanční sbírka, do které lidé i firmy přispěli do současné doby asi 1,2 miliardy korun.
Kopečný zdůraznil nutnost jednat rychle, protože ukrajinský stát byl v prvních dnech konfliktu na pokraji kolapsu. Tamní administrativa neměla prostředky na nákupy, a vojenský materiál byl proto v Česku pořizován právě díky darům.
K finanční sbírce se přidaly i dary od české vlády a peníze začaly přicházet i ze zahraničních zdrojů, a to i od některých evropských vlád. Postupně se na financování začala podílet i ukrajinská vláda.
Přesnou hodnotu vojenského materiálu dodaného na Ukrajinu nechce ministerstvo zveřejňovat. „Je to velmi důstojná suma. Jednoznačně platí, že v absolutních číslech patříme k čtyřem, pěti největším dodavatelům vojenského materiálu na Ukrajinu,“ zdůraznil náměstek. Jen v prvních týdnech podle něj dar české vlády přesáhl tři miliardy korun, ve finanční sbírce se vybralo 1,2 miliardy korun. „A násobky tohoto jsme dodaly z dalších zdrojů,“ poznamenal.
Pochybné firmy nabízely třeba ochranné vesty
Ministerstvo obrany ukrajinské ambasádě pomáhalo nákupy koordinovat. Podílelo se například na přípravě smluv nebo na prověřování nabízeného zboží, zda je v požadované kvalitě a jestli vůbec existuje. Na dodávkách vojenského materiálu na Ukrajinu se totiž snažili vydělat podvodníci.
„Stejně jako při jiných krizích i v tomto případě se objevilo určité množství šmejdů,“ poznamenal Kopečný. „Lidé, kteří před lety lidem prodávali hrnce, v době covidu prodávali roušky a míchali dezinfekce, teď najednou začali nabízet různé produkty, které chtěli prodávat Ukrajincům do války,“ podotkl.
 |
Prověřování nabídek tak zahrnovalo velké množství inspekcí. Podle Kopečného bylo ale poměrně jednoduché nabídky prověřovat, protože zbrojní průmysl je značně regulovaný. „Nemůžete seriózně nabízet vojenský materiál bez prověrky nebo výrobní kapacity,“ řekl. Protože není snadné vyrobit zbraň a ještě komplikovanější těžkou techniku, podvodníci se pokoušeli zaměřit třeba na dodávky takzvaných neprůstřelných vest.
Když ale ministerstvo chtělo nabízené vesty zkontrolovat, aby zjistilo, z jakého materiálu jsou vyrobené, dodavatel začal uvádět, že zboží není v Česku, jeho dovoz kvůli kontrole by byl nákladný a požadoval platbu předem. Kopečný poznamenal, že v několika sousedních zemích firmy po získání velkého obnosu peněz následně zanikly.
Podvodné nabídky se podle náměstka objevovaly přibližně ve druhém až čtvrtém týdnu války. Ustaly poté, co podvodníci zjistili, že peníze nezískají pouze tím, že pošlou fakturu a následně zmizí nebo vyhlásí insolvenci. „Za poslední týdny se se šmejdy nesetkávám,“ dodal.
Ukrajinská ambasáda si podle něj pomoci ministerstva velmi cení, protože na podobné prověřování nemá kapacitu. A v době ostřelování Kyjeva to bylo nemožné i pro ukrajinskou administrativu.
Postoj Česka byl vzorem
Kopečný zdůraznil, že zbraně na pomoc napadené Ukrajině z ČR odcházely už v době, kdy ostatní státy stále váhaly, zda se k této pomoci připojit. Kopečný je přesvědčen o tom, že český a polský postoj pomohl v rozhodování i americké administrativě. Ta se v prvních týdnech války obávala toho, že dodávky těžkých zbraní ze Západu by Rusko mohlo vnímat jako eskalaci konfliktu.
Podle Kopečného Česko nebylo první pouze při dodávkách těžké techniky, ale i v dalších zásadních kategoriích, a stalo se tak vzorem pro další země. „V prvních dnech jsme dodávali především pěchotní zbraně, protitankové, následovaly zbraně protiletecké a postupně jsme v následujících týdnech začali posílat i těžkou bojovou techniku,“ podotkl. Na sociálních sítích lze podle něj dohledat videa, na kterých jsou české raketomety nebo houfnice. Poznamenal, že záběry neukazují techniku z armádních skladů.
Zdůraznil, že v pomoci je nutné pokračovat a zintenzivnit ji. Západ by podle něj měl na Ukrajinu dodat maximum vojenské techniky a hledat cesty, jak neoslabit svou obranyschopnost a zároveň posílit tu ukrajinskou.
Rusko má podle něj několikanásobnou převahu v počtu techniky. „Ukrajina má extrémně silnou morálku, má ohromné odhodlání a ruská taktika sklízí výsměch po celém světě. Ale ta faktická převaha v počtech techniky je na straně Rusů,“ podotkl.
Kopečný zpochybnil prohlášení Ruska, které vyhrožovalo ničením dodávek od západních zemí. Ruská armáda má podle něj potíže se zásahem pohyblivých cílů. Úspěšnost českých dodávek označil za „téměř stoprocentní“.
Ocenil spolupráci s Polskem, Slovenskem a pobaltskými zeměmi. Vyzdvihl i zapojení českých úřadů, které maximálně zrychlily povolování vývozu vojenského materiálu. Do dvou až tří dnů od příchodu peněz na účet tak podle něj bylo možné poslat požadované zboží.
