Úterý 16. července 2024, svátek má Luboš
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Česko

Práce načerno je pro ukrajinské uprchlíky dostupnější než legální, říká výzkum

Jsou to už dva roky, kdy ruští vojáci vtrhli na Ukrajinu, odkud okamžitě začali proudit uprchlíci do okolních zemí. foto: Petr Lundák, MF DNES

Téměř polovina ukrajinských uprchlíků si myslí, že je pro ně snazší najít práci načerno než pracovat legálně, říká výzkum Přírodovědecké fakulty UK. „Pět procent respondentů má zapojování se na neformálním trhu práce za normální. Dalších jednadvacet procent uvedlo, že s tím má zkušenosti,“ říká jeden z autorů výzkumu Josef Novotný. I přesto počet uprchlíků, kteří by se chtěli vrátit na Ukrajinu, klesá.
  17:01

Kateryně B. je 37, má dvě děti a v současné době žije v Praze, do které přišla v roce 2022. Původně je totiž ze Záporoží, které musela po začátku ruské agrese opustit.

„Naše město začali bombardovat a museli jsme odjet. Mám štěstí, že moje rodina je tady. Manžel pracoval v Praze ve stavebnictví už před začátkem války. S rodinou jsme plánovali, že se za ním v létě 2022 pojedeme podívat na výlet,“ říká česky Kateryna.

První ubytování získala její rodina přes manželova zaměstnavatele, po třech měsících si pronajali byt. „Doma na Ukrajině jsme měli byt, který měl přes devadesát metrů čtverečních a dva balkony. Ten současný má 47 metrů čtverečních, ale jsme rádi,“ říká.

Na Ukrajině pracovala v právnické firmě a následně nastoupila na mateřskou dovolenou, během které si přivydělávala výukou angličtiny a němčiny. I v Česku se snaží zařadit do pracovního procesu. „Nejdříve jsem si našla práci jako asistentka pedagoga ve škole na Praze 6. Pak jsem našla nabídku práce ve škole, kam chodí moje děti. Od září 2023 tam učím,“ vypráví.

V práci je relativně spokojená, prostředí ve škole je dobré a kolegyně a kolegové jí pomáhají. Rodina se snaží v Česku integrovat a nepředpokládá v blízké době přesun zpátky na Ukrajinu.

Podobnou zkušenost má i čtyřiadvacetiletá Mariia. Ta je původem ze severu Ukrajiny. „Sousedíme s Běloruskem, takže nás na začátku války hned začali bombardovat,“ vzpomíná. Do Čech přijela s matkou v červenci 2022 za bratrem, který pracuje jako lékař. Nejdříve žila v Hradci Králové, později se přesunula do Prahy, kde žije s přítelem a pracuje v Montessori školce. „Práce je dobrá, mam ji kousek od bytu, ale původně jsem studovala marketing, takže je to úplně mimo můj obor,“ říká.

Její matka se později rozhodla vrátit zpět na Ukrajinu. Mariia je rozhodnutá, že se vracet nechce. „Nikdo z rodiny už neočekává, že se vrátím, protože válka stále trvá a i po válce bude na Ukrajině krize,“ říká.

Právě tlak rodiny je podle výzkumu Dušana Drbohlava z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy jedním z klíčových faktorů, na základě kterého se ukrajinští uprchlíci v Česku rozhodují, zda tady zůstanou, nebo se vrátí.

„Pokud jde o plány na návrat či setrvání v Česku, tak i naše studie ukazují, že podíl respondentů, kteří se chtějí vrátit, klesá,“ říká Drbohlav. V roce 2022 se chtělo vrátit až 75 % uprchlíků po válce zpět na Ukrajinu, nyní je to přibližně padesát procent.

Výzkum, na kterém Přírodovědecká fakulta UK spolupracovala také se spolkem Slovo 21 a který financoval Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a ministerstvo vnitra, se zaměřoval kromě budoucích plánů na setrvání v Česku také na finanční situaci a znalost jazyka. Ta se podle respondentů zlepšila.

V roce 2022 rozumělo v každodenní situaci psanému textu 9 % respondentů, v roce 2023 to už bylo 32 procent. „Říká se, že čeština je klíčová pro získání práce, ale nemusí to tak být vždy,“ říká spoluautor výzkumu Josef Novotný.

„Pro ty z nich, kteří výborně, aspoň na úrovni B2, ovládají angličtinu, není znalost češtiny zásadní,“ dodává spoluautorka výzkumu Anna Levkova. Jazyk podle ní není často důležitý pro práci samotnou, ale hlavně pro dodržování dobrých pracovních podmínek.

Práce bez smlouvy a za špatných podmínek

Data z výzkumu také potvrzují meziroční nárůst pracujících uprchlíků z Ukrajiny. „Ke zvýšení počtu pracujících uprchlíků mezi lety 2022 a 2023 došlo zejména proto, že přijali i práci, kterou považovali za nevhodnou a v blízké době by ji chtěli změnit,“ uvádí výzkum. Těch, kteří pracují, ale přemýšlí nad změnou pracovního místa, je až 16 procent.

Podle Novotného tvoří skupinu nespokojených zaměstnanců především lidé, kteří v roce 2022 žádnou práci neměli. I na ukrajinské uprchlíky podle něj totiž dolehla inflace. „Když to shrneme, dochází k nárůstu nekvalitní práce,“ dodává. To podle něj také vede také k častější nelegální práci.

„Pět procent respondentů má zapojování se na neformálním trhu práce za normální. Dalších jednadvacet procent uvedlo, že s tím má zkušenosti,“ říká Novotný. Téměř polovina respondentů (46 %) dále uvedlo, že je pro uprchlíky snazší si najít práci v neformálním zaměstnávání než získat práci legální.

Právě práce beze smlouvy je je podle Drbohlava pro uprchlíky velký problém. Bez ní totiž nemohou prokázat na úřadech svou pracovní aktivitu. „Někdy je nakonec nějaká smlouva uzavřená, ale je to smlouva úplně o něčem jiném. Nebo je uzavřená, ale stejně ji nikdo nedodržuje,“ říká.

Podle respondentů existuje významný tlak okolí na to, aby se zapojili do pracovního trhu. “Chtějí pracovat, myslí si, že to je důležité, zároveň ale vnímají citlivě pracovní potíže,“ zakončil Dušan Drbohlav.