Úřady budou při stanovení dávky posuzovat výdělek a úspory uprchlíků. Odečtou je od jejich životního minima a započitatelných nákladů na bydlení. Podle ministerstva práce je potřeba posílit adresnost podpory a víc zapojit do hrazení životních nákladů ty příchozí, kteří mohou pracovat.
Nouzové ubytování uprchlíkům hradí pět měsíců stát. Poté by si ho měli platit buď sami, nebo by se měli přestěhovat. Netýká se to seniorů, postižených, dětí, studentů, těhotných žen a těch, kteří se starají o malé děti či handicapované blízké. Solidární příspěvek dostává nyní ubytovatel. Za poskytnutí samostatného bytu zdarma či za úhradu energií nejméně 16 dnů v měsíci mu úřad práce podle počtu ubytovaných a druhu bydlení posílá od 3000 do 15 000 korun.
Od července dostane od státu peníze na bydlení uprchlík. Úřad práce by při výpočtu humanitární dávky zohlednil na člověka 3000 korun na bydlení v bytě, který jeho majitel zapsal do evidence. Nejvýš by se započítalo na měsíc 15 000 korun. V neregistrovaných bytech či na ubytovnách by to mělo být 80 procent částky, na člověka tedy 2400 korun. Nejvýš by se při výpočtu bralo v potaz 12 000 korun pro pět a více lidí.
Ministerstvo v podkladech k nařízení uvedlo, že by na humanitární dávku bylo potřeba asi 920 milionů korun měsíčně. Z toho by na bydlení bylo až 270 milionů korun. Celkem by výdaje na druhé pololetí měly činit asi 5,52 miliardy korun. Resort poukazuje na to, že tuto sumu v rozpočtu nemá.
Dodává, že by se ale měly snížit výdaje asi o 420 milionů korun měsíčně za nouzové ubytování. Stát by ho přestal platit asi 40 000 lidí. Vyplácet se nebude ani solidární příspěvek, což je kolem 170 milionů měsíčně, uvedlo ministerstvo.
Resorty, kraje, odbory či zaměstnavatelé mohou své připomínky podávat do poloviny května. Poté nařízení bude schvalovat vláda.
