Na demonstraci před budovu ukrajinské ambasády v pražské Bubenči dorazila asi stovka demonstrujících. Převážně je tvořili muži ve věku dvacet až padesát let, některé doprovodili jejich partnerky. Organizátoři akce předem žádali demonstranty, aby zachovali chladnou hlavu a vyhnuli se agresivním heslům požadujícím například změnu vlády v Kyjevě.
Ze začátku byla nálada poklidná, ale když se před davem objevil první tajemník ambasády Bohdan Serhijčuk a začal vysvětlovat, proč účastníkům akce nemůže pomoci, vyvřely emoce na povrch. „Nenuťte nás k ilegalitě“ – „Máme právo na legální pobyt“ – „Potřebujeme pomoc“ hlásaly transparenty, zatímco Serhijčuk krotil hněv demonstrujících.
Celý problém se točí kolem toho, že společnost DP Dokument, která Ukrajincům v Česku zprostředkovává konzulární služby, přestala 24. dubna v souladu s rozhodnutím ukrajinské vlády mužům v branném věku vydávat pasy. A to i těm, kteří si o ně zažádali a zaplatili před tímto datem.
Pas nyní může dostat jen ten, kdo skrze mobilní aplikaci Rezerv+ obdrží QR kód dokazující, že armáda má jeho aktualizované osobní údaje. Jenže aktualizaci osobních údajů mohou ukrajinští muži provést jen v odvodovém středisku na Ukrajině. A muži v branném věku tuší, že na Ukrajině by mohli být obratem odvedeni.
 |
„Abych dostal pas, tak musím mít QR kód od armády. A abych dostal kód, tak musím na Ukrajinu. Když teď pojedu zpátky do Ukrajiny, tak už se nikdy nevrátím. To znamená, že pokud jste tady déle než pět let, tak už vám nový pas nikdo neudělá,“ vysvětluje čtyřicátník Oleksandr, který v Česku žije už sedm let.
Podle organizátorů demonstrace hrozí, že tisíce Ukrajinců v Česku se ocitnou v ilegalitě. „My nechceme, aby tady lidi fungovali jako v devadesátých letech načerno. Jsou tady lidi, který mají trvalý pobyt už deset nebo patnáct let a s Ukrajinou nemají nic společného. Nemají tam adresu, žádný majetek a teď nemají ani doklady,“ vysvětluje spoluorganizátorka protestu Oksana Kotenko.
Ukrajinci se na problém snaží upozornit i české ministerstvo vnitra, ombudsmana a Českou obchodní inspekci. Zatím nepříliš úspěšně. „Nikdo neřeší, jak tady tito lidé budou pracovat, jak budou platit hypotéky, jak tady budou studovat jejich děti. Je to začarovaný kruh. Spousta těch lidí si o pas zažádalo dávno předtím, než náš ministr zahraničí Kuleba řekl, že ukrajinští muži musí Ukrajině vrátit svůj dluh,“ dodává Kotenko.
Kyjev nahání „uklonisty“ za hranicemi
Ukrajinská vláda se tváří tvář ruské početní přesile na frontě v posledních měsících snaží zesílit mobilizaci na území Ukrajiny. Na základě nového zákona se pokouší podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má odvodním komisím zjednodušit povolávání do armády.
Zároveň se snaží najít vhodné rekruty i mezi statisíci Ukrajinci žijícími v Evropě. Ukrajinská vláda proto 24. dubna přijala rozhodnutí, podle něhož muži ve věku od 18 do 60 let budou moci získat cestovní pasy pouze na území Ukrajiny. Zákaz se nevztahuje na lidi s povolením k překročení hranic a lidí se zdravotním postižením.
V zahraničí žijí statisíce ukrajinských mužů v branném věku, v Česku jich je podle statistik ministerstva zahraničních věcí asi 94 tisíc. Litva už v dubnu avizovala, že hodlá pomáhat ukrajinským úřadům s navracením mužů v branném věku, a to omezování sociálních dávek, pracovních povolení a dokladů.
S naháněním „uklonistů“ žijících v zahraničí pomáhá Kyjevu i polská vláda. U našich severních sousedů podle informací agentury AFP vzniká tzv. Ukrajinská legie tvořená Ukrajinci žijícími v Polsku. Jednotka vznikla na základě polsko-ukrajinské bezpečnostní dohody, kterou počátkem července podepsal Volodymyr Zelenskyj a polský premiér Donald Tusk.
Česká vláda bezpečnostní dohodu s Kyjevem podepsala minulý pátek. Ministr zahraničí Jan Lipavský už dříve avizoval, že Česko je připraveno Ukrajině s návratem bojeschopných mužů pomoci. „Česká republika dlouhodobě podporuje ukrajinské uprchlíky a vítáme je na našem území. Ale ne ty, kteří se snaží vyhnout branné povinnosti stanovené zákonem,“ uvedl v květnu pro Novinky.
Účastníci pátečního protestu na přímou otázku, jestli by se v případě vzniku „Ukrajinské legie“ v Česku dobrovolně přihlásili, odpovídali spíš vyhýbavě. „To je složitá otázka. Můj táta byl v dobách SSSR v Afghánistánu a padl tam. Ale zase rozumím, že jestli Rusové budou takto pokračovat dál, tak budeme všichni v p*deli a Evropa taky,“ vysvětluje třicátník Valerij a zdůrazňuje, že na začátku války poslal ukrajinské armádě všechno, co měl.
