„Musíme něco dělat a vzít osud do svých rukou. Nejde sedět jen tak doma a čekat,“ říká emotivně Anna Zalevskaja. Pětatřicetiletá Ukrajinka uprchla do Česka před válkou loni v březnu. Už to bude rok, co tady žije. „Nečekala jsem, že válečný konflikt potrvá tak dlouho, uteklo to strašně rychle,“ hodnotí uplynulý rok v České republice.
Po příchodu do země vystudovaná politoložka pracovala půl roku v technické službě a uklízela parky. „Pak jsem si ale řekla dost a začala jsem chodit s kamarádkou na intenzivní kurzy češtiny. Trvalo to tři měsíce a já jsem se naučila docela dobře mluvit,“ vypráví energická brunetka, která nyní žije s rodinou v Přerově.
