Americké firmy loni investovaly do vývoje AI modelů až 100 miliard dolarů, což je desetkrát víc než v Evropě. V tomto ohledu se před ni dostává nejen Čína, ale i země Blízkého východu. „EU nemá základní modely AI, nemá vlastní sociální síť, nemá distribuční kanály,“ kritizuje expert na umělou inteligenci Jan Romportl. Problémem jsou podle něj i nízké investice, které chybí nejen od vlád, ale především od soukromého sektoru.
Nyní navíc do už tak „přibržděné“ Evropy přichází další regulace - Evropské nařízení AI Act. To má za úkol především chránit soukromí občanů a zakazuje například rozeznávání obličejů v reálném čase nebo třeba automatické třídění životopisů při ucházení se o práci za použití nástrojů umělé inteligence.
Experti oslovení redakcí iDNES.cz se ale shodují na tom, že i takové nástroje mohou ve finále dostat výjimku a další regulace jen odrazuje technologické firmy od investic.
Už teď se ale rozpoznávání obličejů pomocí bezpečnostních kamer s nástroji umělé inteligence odehrává na letištích a nedávno se otevřela debata, zda takové nástroje nevyužít i na fotbalových stadionech
„Nařízení říká, že takovéhle nástroje se nebudou smět používat, ale my bychom rádi ty podmínky rozvolnili pro potřeby výzkumu a inovací,“ přibližuje Petra Stupková z České asociace umělé inteligence. Uvědomuje si ale, že jejich použití v těchto sektorech může zákonitě znamenat snazší rozšíření do praxe.
„Ta hranice je hrozně tenká. Když nějaký systém vytvoříte, je samozřejmě lákavé ho použít. Pak může nastat debata, zda to nerozšířit v rámci bezpečnosti i na nádraží, když už je to na letištích. Ale stále platí, že systém sociálního skóre jako v Číně tady prostě nechceme, a k tomu by měl AI Act pomoci,“ doufá Stupková.
„Otevření pandořiny skříňky“ se v jisté míře obává i poslanec Patrik Nacher (ANO). Ten prosazuje právě možnost využívat rozeznávání obličejů pomocí AI na fotbalových stadionech.
„Byl bych nerad, kdyby to šlo salámovou metodou, že nejprve to bude na fotbalových stadionech, pak se to dostane do nočních klubů a nakonec do restaurací. Pořád si ale myslím, že u těch stadionů je to jiné, protože tam jde primárně o bezpečnost a není to vyloženě veřejný prostor,“ uvažuje Nacher.
Strach z byrokracie i vysokých pokut
Problém s novou regulací nemusí být překážkou jen pro technologické startupy, ale může vyvolat nechuť i u zavedených gigantů, jako je Meta. Evropský trh je totiž bohatý na regulace.
„Evropská unie je stále zajímavá kupní síla a velký trh. To nás do budoucna asi bude držet nad vodou, ale ty pokuty za nedodržování u AI Actu se budou nově vypočítávat z celkového obratu firmy, a to už může být poměrně tvrdé i pro zavedené giganty. A ty jednoho dne mohou říci, že už toho bylo dost,“ říká pro iDNES.cz ředitel YDEAL Group Zdeněk Valut.
Slova Patrika Tovaryše z Mety takové nálady jen dokreslují. „Říkalo se, že bez regulace nemůže vznikat další inovace, ale zpětně vidíme, že to tak není. Roky se mluví o potřebě jednotného digitálního trhu a stále ho tu nemáme,“ kritizuje zkostnatělost evropské administrativy.
Vyklízení pozic západními firmami by ale mohlo snadno znamenat přiliv investic z jiného trhu, především čínského. To je vidět už nyní hlavně v zemích tzv. globálního jihu, tedy v Africe nebo Latinské Americe, kde čínské investice často násobně převyšují ty západní.
„Ono to může být velice jednoduché. Čína zainvestuje například do tzv. e-governmentu, ale na oplátku chce, aby úřady používaly čínský nástroj umělé inteligence Deep Seek. A u Číny je vždy riziko, že všechna data, která těmto nástrojům poskytneme, skončí v rukou tamní vlády. Ta na jejich základě může velmi dobře analyzovat nálady ve společnosti a podle toho formovat svoji propagandu. Ono to může znít jako sci-fi, ale opravdu to není tak vzdálené,“ varuje Valut.
