Bakeš musí podle rozsudku zaplatit pokutu 100 tisíc korun a práci v ozbrojených složkách má zakázanou na tři roky. Dvořák pak dostal peněžitý trest ve výši 40 tisíc a pracovat u všech složek policie nesmí rok. Nikdo z nich nechtěl trest příliš komentovat, pouze Dvořákův advokát řekl, že se klient hodlá odvolat.
Oběma mužům přitom hrozilo až pět let vězení za trestné činy zneužívání pravomoci veřejného činitele a neoprávněného nakládání s osobními údaji.
Soud probíhal za zavřenými dveřmi, jednací síň byla pro veřejnost úplně uzavřena. Novináře dokonce justiční stráž vyváděla i ven z budovy, aby neviděli tajné svědky, především z řad civilní rozvědky.
Kdo disk převzal?
Podle žalobců Dvořák porušil zákon tím, že neoprávněně a pod smyšlenou záminkou získal od vedení hotelu Savoy disk, na kterém byla nahrávka schůzky obou mužů. Video si od něj pak vyžádal Bakeš, který jej poskytl třetí osobě.
Komu? O tom už se soud nezmiňuje. V policejních kruzích se nicméně mluví o tom, že nahrávku dal bývalému šéfovi rozvědky Karlu Randákovi. A ten ji pak poskytl Petru Dimunovi. který měl v té době na starosti PR sociální demokracie. Od něj údajně disk unikl do médií, konkrétně k redaktorce serveru Aktuálně. cz Sabině Slonkové, která video zveřejnila. Dimun i Randák to ale rozhodně odmítají, je to prý nesmysl. Dvořák se zase bránil tím, že šlo o běžnou operaci, kterých předtím dělal desítky. Nadto nevěděl, co na nahrávce je.
Video ukázalo, že se v hotelu Savoy sešel pár dní před volbou prezidenta hradní kancléř Weigl a kontroverzní lobbista Šlouf. Oba však uvedli jiné důvody setkání, což vzbudilo podezření. Weigl později při výslechu přiznal, že chtěl prostřednictvím Šloufa získat pro Václava Klause podporu Miloše Zemana.
Zveřejnění nahrávky zamíchalo volbou prezidenta. Mělo například vliv na rozhodnutí Strany zelených, jejíž politici se na základě toho přiklonili k veřejné volbě.
