Za mimořádně dlouhou zimu může silné proudění nad Atlantikem, uvedl Marjan Sandev z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Samotný březen přitom celkově nebyl nijak teplotně výjimečný, první dekáda měsíce byla totiž poměrně teplá. Poté ale nastaly čtyři týdny velmi chladného počasí, doplněné často i hustým sněžením.
ČTĚTE TAKÉ: |
"Zhruba stejně studené období bylo naposled v roce 1958," sdělil Sandev. Ani tehdy ale průměrná teplota nedosáhla až k minus jednomu stupni. "Z hlediska klementinské řady pozorování se obdobná studená období na území České republiky vyskytovala většinou před rokem 1860, nejchladněji bylo v roce 1853," konstatoval meteorolog.
Klementinum:Stanice v pražském Klementinu měří od roku 1775, měření za celou republiku jsou ale dostupná právě až od roku 1912. |
Příčinou nezvyklého počasí bylo mimořádně silné tryskové proudění nad Atlantikem, kvůli němuž pak v oblasti Azorských ostrovů, kde se obvykle vyskytují tlakové výše, vznikaly tlakové níže.
Když se tyto oblasti nízkého tlaku vzduchu dostaly východně od českého území, strhávaly studený vzduch z oblasti Skandinávie a Ruska a zároveň přinášely i výraznější srážky. "Kdyby se podobná cirkulace opakovala v létě, přinesla by na četných místech evropského kontinentu výrazné povodně," dodal meteorolog.
Zima by už ale podle posledních předpovědí měla být letos skutečně u konce, do neděle se vyjasní a oteplí až na 15 stupňů Celsia. Polojasným počasím začne i příští týden, v jehož polovině má rtuť vystoupat až na příjemných 20 stupňů.