„Lidé, kteří tady jsou pod dočasnou ochranou, tu budou moci rok a půl, dva roky v tom samém režimu zůstat i po skončení války nebo při příměří,“ řekl iDNES.cz ministr vnitra a předseda hnutí STAN Vít Rakušan.
Tvrdé podmínky pro dlouhodobý pobyt
V Česku nyní žije přes 383 tisíc uprchlíků, kteří sem uprchli z Ukrajiny před válkou. K tomu je tu téměř 200 tisíc jejich krajanů, kteří zde žili, pracovali a měli trvalý či dlouhodobý pobyt ještě před tím, než ruský diktátor Vladimir Putin rozpoutal v únoru 2022 válku proti Ukrajině.
Asi 80 tisíc uprchlíků s dočasnou ochranou požádalo v Česku o zvláštní dlouhodobý pobyt, ale zhruba jenom 15 tisíc z nich má šanci ho získat. „I mě překvapilo, že těch lidí je méně, než jsme očekávali,“ tvrdí Rakušan.
Podmínky pro získání zvláštního dlouhodobého pobytu jsou pro uprchlíky nastaveny poměrně tvrdě. Roční příjem žadatele musí být minimálně 440 000 Kč a za každé dítě, které pochopitelně příjem nemá, protože chodí do školy nebo do školky, ještě dalších 110 tisíc korun. Matka uprchlice s dítětem, jejíž muž třeba bojuje doma za svobodu své země, tak musí vydělat za rok 550 tisíc korun, což je 45 800 měsíčně hrubého, aby měla šanci na dlouhodobý pobyt. Na to nedosáhne ani většina českých občanů.
„Jsme opravdu v morálně těžké pozici, protože kolem 65, 70 procent Ukrajinců, kteří u nás žijí, říkají, že tady chtějí zůstat. Když ale jednám s delegací prezidenta Volodymyra Zelenského, sedím naproti němu a pan prezident říká: ‚Prosím, dělejme všechno pro to, abychom motivovali lidi k návratu zpátky na Ukrajinu, protože ta poničená země bude potřebovat každou ruku‘,“ doplnil Rakušan.
Nepřímo tak v podstatě přiznal pravý důvod, proč jsou pro uprchlíky nastaveny podmínky tak, že pro řadu z nich není velká šance, aby se mohli v Česku dlouhodobě usadit i po válce. „Ano, ten titul byl nastaven přísně. Jsem pro, abychom hodnotili, jestli ne až moc přísně. Znovu ale dodávám, že nikdo nikoho nevyhání a nebude vyhánět ani v režimu dočasné ochrany,“ řekl ministr.
Tvrdě pracující jsou tu vítaní, uvedl Havlíček
Ani nejsilnější opoziční hnutí ANO nemá podle jeho místopředsedy a pražského volebního lídra Karla Havlíčka problém s tím, aby uprchlíci v Česku zůstali. „Věřím, že válka brzy skončí, a pokud tu po ní někdo nadále bude chtít být a pracovat tady, bude o něj zájem na trhu práce a bude splňovat všechny podmínky jako ostatní pracovníci, není to problém,“ prohlásil tento týden v debatě na CNN Prima News.
„Pokud je někdo slušný, tvrdě a zodpovědně pracuje, platí odvody a nezneužívá dávek, je tady vítaný,“ prohlásil Havlíček.
Šéf druhého opozičního hnutí SPD Tomio Okamura ve všech svých vystoupeních opakuje, že chce udělat revizi všech povolení k pobytu Ukrajinců v České republice. S touto svou rétorikou tak – alespoň podle Havlíčkova vyjádření – nemá šanci získat u ANO pochopení.
Šéfka SOCDEM a bývalá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová míní, že v případě uprchlíků, kteří z Česka nechtějí odejít, by bylo dobré provést racionální a poctivou ekonomickou úvahu, jako to dělá třeba Kanada. „A říct si, co tito lidé naší zemi demograficky a ekonomicky přinášejí a co chceme a potřebujeme my,“ uvedla.
Podle údajů za letošní druhé čtvrtletí uprchlíci z Ukrajiny odvedli do státního rozpočtu 7,6 miliardy korun a dostali z něj 3,8 miliardy.
