Že část uprchlíků s počátkem turistické sezony přijde o střechu nad hlavou, potvrzují třeba zástupci neziskové organizace Člověk v tísni. Například na Příbramsku je v jednom z rekreačních zařízení ubytováno na osmdesát lidí z Ukrajiny. K 1. květnu se ale majitelé, kteří uprchlíkům na vlastní náklady vaří i topí, musí vrátit ke svému běžnému podnikání. Všech osmdesát lidí tak bude potřebovat nový „domov“.
Nejde o ojedinělý případ. Třeba v jednom z berounských hotelů již skupina asi pětadvaceti uprchlíků dostala výzvu, že musí ke konci dubna také odejít.
„U některých ubytovacích zařízení nastává problém již od začátku května, na květen a červen jsou již nasmlouvané třeba školy v přírodě a tak dále. U jiných to bude s příchodem letních prázdnin,“ popsala Kateřina Volfová, projektová manažerka sociálních služeb Člověka v tísni.
Také podle Magdy Faltové, ředitelky Sdružení pro integraci a migraci, které pomáhá uprchlíky ubytovávat, se takové případy již nyní objevují, a to kvůli velikonočním svátkům. „Již nyní se ukazuje, že třeba v Praze přes Velikonoce to je problém. Ozývají se nám ubytovací zařízení, které potřebují někam přesunout lidi, protože očekávají komerční hosty. Je to problém, pociťujeme, že nemáme lidi kam umístit,“ řekla.
V létě hrozí i přesun do tělocvičen
Také kraje přiznávají, že s turistickou sezonou může přijít problém. „V současné době máme dostačující nabídku ubytování. Tu máme zajištěnou smluvně u poskytovatelů zhruba do konce května 2022. Pak bude záležet také na reakci ubytovatelů, kteří vyčkávají na chování turistů – na začínající turistickou sezonu,“ uvedla mluvčí Plzeňského kraje Eva Mertlová.
„Jsme přesvědčeni, že bude docházet k vynuceným změnám v ubytování, a to z důvodu, že ubytovací zařízení mohou nabídnout kapacity pro ubytování uprchlíků na dobu určitou,“ potvrzuje mluvčí Karlovarského kraje Jitka Čmoková. Nejčastěji je podle ní nabídka ohraničena právě začátkem turistické sezony.
„Provozovatelé především rekreačních objektů s nimi mají přes léto jiné plány,“ souhlasí hejtman kraje Vysočina Vítězslav Schrek. Přesná čísla o tom, kolik lidí tak může očekávat stěhování, však v krajích nemají.
Podle Asociace hotelů a restaurací zajišťuje v dubnu ubytování pro Ukrajince 35 procent hoteliérů, z toho polovina zcela zdarma, necelých 25 procent se státním příspěvkem. Sama ale uvádí, že v posledních dvou letech měli často provozovatelé ubytovacích zařízení kvůli pandemii covidu-19 hluboké ztráty, potřebují proto opět možnost normálně podnikat.
Kraje přesto míní, že to zvládnou. „Tyto situace umíme řešit. Čím dříve se o ukončení od poskytovatele dozvíme, tím lépe,“ podotkla mluvčí Olomouckého kraje Eva Knajblová. Podle Aleny Knotkové z Krajského úřadu Jihomoravského kraje nasmlouvává tým úředníků neustále další náhradní ubytování. „Budeme se také snažit uprchlíky směřovat i do ubytování v takzvaných solidárních domácnostech,“ dodala.
Přesto hrozí, že v létě se kapacity v běžném ubytování pro všechny uprchlíky nenajdou a bude tak třeba přistoupit k nouzovým krokům. „Tato problematika byla diskutována na Radě Asociace krajů ČR pro cestovní ruch 7. a 8. 4. 2022 ve Strážnici, kde se jako možné krizové řešení jevil jejich přesun do tělocvičen základních škol v době letních prázdnin,“ popsal Jan Mikulička z Krajského úřadu Libereckého kraje.
Podle zástupců neziskových organizací navíc neustálá nejistota negativně dopadá na uprchlíky. „Dočasné bydlení znamená, že si nemůžete v místě hledat zaměstnání, nepřihlásíte tam dítě do školy, nezaevidujete se u praktického lékaře, jelikož je možné, že za pár týdnů budete bydlet kilometry daleko. Jistota bydlení je základ,“ uvedla Volfová z Člověka v tísni.
Solidární domácnosti nejsou vždy řešením
Ani ubytování u takzvané solidární domácnosti ale nemusí být vždy dlouhodobé řešení. I tam se objevují případy, kdy rodina svou nabídku stáhne. „Ty případy se objevují a objevovat se budou. Někde se mění situace, někde to lidé vnímali mnohem dočasněji, než jak to ve skutečnosti je,“ uvedla Faltová s tím, že případů přibývá a pro všechny zúčastněné to je stresující. Upozorňuje ale, že má zkreslený pohled, protože přijde do kontaktu právě s těmito uprchlíky, naopak ti spokojeně ubytovaní nemají důvod organizaci kontaktovat.
„Stává se to, víme i o takových případech, počítali jsme s tím,“ potvrzuje hejtman Schrek.
Podle Zuzany Horákové z Diecézní charity Brno k takovým situacím občas dochází. Ne vždy to je ale proto, že by už domácnost uprchlíky nechtěla ubytovávat vůbec. „Nejčastěji registrovali svou nabídku i na jiném místě a již někoho ubytovali. Dalším častým důvodem je změna u poskytovatelů ubytování v jejich zázemí, například nečekaná nemoc, změna rodinných poměrů a tak dále,“ vysvětlila.
Aby bylo podle ní ubytování v solidárních domácnostech udržitelné, je třeba předem sladit podmínky a požadavky daných uprchlíků a nastavit pravidla ke spokojenosti obou stran. „Ideální je otevřená komunikace o základním nastavení chodu domácnosti, které je ale někdy obtížné – jak kvůli jazykové bariéře, tak psychickému stavu ubytovaných,“ uvedla.
Česko udělilo lidem zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu doposud 286 000 speciálních víz. Skutečný počet je ale pravděpodobně vyšší. Podle úterního vyjádření premiéra Petra Fialy zůstává stále na 900 z nich v ubytování humanitárního typu, jako jsou tělocvičny.
