Paní Oleně je 45 let. Do Česka utekla kvůli válce na Ukrajině spolu se svou dcerou a synem z Luhansku, kde původně pracovala jako účetní. Loni na podzim jí lékaři diagnostikovali rakovinu, se kterou se nyní léčí. Kvůli svému zdravotnímu stavu nemůže pracovat, a proto žije v ubytovacím zařízení poskytovaném státem a pobírá humanitární dávky.
„Nevím, jak budu žít dál. Aktuálně si hledám práci, učím se česky a chodím na kurzy v centru pomoci. Nevím, jak bez práce zaplatím bydlení,“ říká.
V podobné situaci se ocitla i čtyřiašedesátiletá Olha, která původně učila matematiku v Záporožské oblasti a nyní je v důchodu. Do Česka se dostala poté, co byla spolu s dalšími občany unesena ruskými vojáky do Ruska. „Stál tam autobus s nápisem Praha, tak jsem do něj nastoupila,“ popsala svůj odchod.
Kde bude bydlet, až jí skončí možnost bezplatného bydlení, neví. „Co se bude dít, nevíme. Neznáme podrobnosti. Teď si část ubytování platím a část odpracuji úklidem, nejspíš budu pokračovat takto,“ přemýšlí.
Lhůta, kdy mohou váleční uprchlíci žít ve státním humanitárním bydlení, se od začátku září změnila ze 150 na 90 dní. Pro Ukrajince ze zranitelných skupin dříve platilo to, že mohou bydlení využívat i dál, i to je ale minulost, po uplynutí doby musí do vlastního a z humanitární dávky, i ta se přes prázdniny změnila.
Humanitární dávku mohou podle zákona dostat pouze uprchlické domácnosti s příjmem pod životním minimem a stanovenými náklady na bydlení. Od jejich součtu se odpočítá příjem, dávka odpovídá rozdílu.
„Zranitelným osobám se od srpna na bydlení započítává 6 000 korun na měsíc a ostatním 4 000 korun. Dosud to bylo pro zranitelné 4 800 korun a pro ostatní 2 400 korun. V bytech, které jejich majitelé zaregistrovali do evidence, se zohledňovalo dosud stejně jako od srpna u zranitelných 6 000 korun a u ostatních 3 000 korun. Dál se bere v potaz nejvýš pět osob,“ vysvětluje mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta.
Organizace na pomoc uprchlíkům ale upozorňuje na to, že dávka nemusí stačit. „Zatímco pro lidi v produktivním věku mohou tyto změny sloužit jako impuls k definitivnímu přechodu k finanční nezávislosti, pro ty nejzranitelnější, kteří se do z objektivních důvodů vydělávat nemohou, tyto změny znamenají mimořádnou nejistotu. Hrozí jim bezdomovectví a případně nutnost vrátit se na Ukrajinu, kde je stále válečný konflikt,“ říká mluvčí organizace Soňa Spěváková. Lidé pocházející z válkou přímo zasažených oblastí se přitom nemají kam vrátit.
„Takový přístup k těm nejzranitelnějším je z našeho pohledu necitlivý a nehumánní a je potřeba přijmout taková opatření, aby i ti nejzranitelnější uprchlíci měli v Česku důstojný život, a to nejen 90 dní po příjezdu, ale po celou dobu pobytu u nás,“ doplnila Spěváková.
Celkově se jedná až o čtyři tisíce lidí, pro které nemá stát žádnou alternativu. Jen v Praze je 1 100 z nich.
Lidé, ze zranitelných skupin, kteří si nemohou bydlení dovolit, musí během září zažádat o dávku mimořádné pomoci. „S dokladem o ubytování požádejte na Úřadu práce o dávku MOP. Pokud ji schválí, zaplaťte z ní nájem za září. V příštím měsíci už v žádosti o humanitární dávku uvádějte, že jste nedostali bezplatné ubytování,“ radí zoufalým Ukrajincům leták Organizace na pomoc uprchlíkům.
Dále je možné požádat o pomoc platformy pro adaptaci a integraci osob s dočasnou ochranou, sociální pracovníky obcí, případně další organizace, aby jim zajistili vhodnější ubytování.
