Úřad začal v úterý zveřejnění seznamu prověřovat. Podle šéfa ÚOOÚ Igora Němce není problematické zveřejnění členství v KSČ před rokem 1989 u ústavních soudců. Jejich volba totiž podléhá zvláštnímu režimu, v němž se tento údaj považuje za veřejný. Ústavní soud je tedy povinen tyto informace zveřejnit i bez souhlasu samotných soudců.
„Jiná otázka je, jak se to týká ostatních soudů. Tam takové údaje lze zveřejňovat jen se souhlasem těch, kterých se týkají,“ dodal Němec. Na seznamu pracovníků justice, kteří byli členy KSČ, se přitom kromě ústavních objevují i další soudci a také státní zástupci. „Při každém sestavování jakékoliv černé listiny, za kterou se tento seznam dá považovat, se vždy objeví chyby. A to je problematické,“ poukázal Němec na to, že ministerstvo spravedlnosti už ze seznamu dodatečně odstranilo několik chybně uvedených jmen. Pětina soudců, třetina žalobců na černé listině Ministerstvo zveřejnilo seznam soudců na svém webu počátkem letošního roku. Reagovalo tak na rozhodnutí ústavního soudu z konce listopadu, který řekl, že údaje o členství soudců v KSČ před rokem 1989 jsou důležitým podkladem veřejné diskuse o nestrannosti a nezávislosti justice.
Zrušil tak rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který právo na takovou informaci nepřiznal Tomáši Pecinovi. Pecina se domáhal informací o členství soudců Vrchního soudu v Olomouci v předlistopadové KSČ.
Na seznamu se ocitlo přes 600 soudců, což je zhruba pětina z celkového počtu, a více než 350 žalobců, tedy asi třicet procent z nich. „Jde o kontrolu použité metodiky. Jak se ty údaje získávají a jestli jsou pravdivé,“ řekl Němec. Své závěry by měl mít ÚOOÚ vypracované do půl roku.
Ministerstvo ovšem odmítá, že by zveřejněním seznamu překročilo zákon, jednalo prý pouze v souladu s listopadovým rozhodnutím Ústavního soudu.
„Z odůvodnění nálezu Ústavního soudu vyvozujeme, že účel tohoto nálezu dopadá nejen na soudce, ale také na státní zástupce,“ odpovědělo LN ministerstvo.
