„Úlohu státu v oblasti prevence pracovních úrazů a nemocí z povolání by mohla zajišťovat správní rada jednotné úrazové instituce, složená ze zástupců státu, zaměstnavatelů a zaměstnanců,“ říká členka rady a předsedkyně Stálého výboru pro sociální a zdravotní problematiku Libuše Bělohlávková.
Mezi hlavní zásady povinného pojištění zaměstnanců by podle rady vlády patřila komplexnost pojištění, kdy by se z něj hradilo nejen odškodnění, ale také léčení, nemocenská, invalidní důchod, rehabilitace a rekvalifikace, motivace zaměstnavatelů formou bonifikace či malifikace, určování sazeb pojistného předem stanoveným způsobem či vytvoření rezervního fondu. Instituce, která by úrazové pojištění spravovala, by byla nezisková a hospodařila by s vyrovnaným rozpočtem. Rada vlády pro BOZP tak reagovala na snahy ministerstva financí (MF) dát úrazovému pojištění moderní rámec. MF za tím účelem vytvořilo čtyři varianty.
První varianta vychází z již schváleného, ale dosud neúčinného zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců, který má od ledna 2013 nahradit dosavadní systém. V jejím rámci je úrazové pojištění doplňkem k pojištění zdravotnímu, nemocenskému a důchodovému. Pojištění spravuje Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Varianta číslo 2 vychází z principů soukromého pojištění jako finanční služby dohlížené Českou národní bankou. Opírá se o zkušenosti s transformací obdobného zákonného pojištění odpovědnosti za škodu z provozu vozidla. Pojištění je na tržním základě a systém umožňuje konkurenci jak ve výši pojistného, tak i v dalších doplňcích pojištění. Ze zákona je zabezpečeno použití slev v případech, kdy by zaměstnavatel přijal opatření k předcházení škodám, a naopak přirážek k pojistnému v případě porušení bezpečnosti práce.
Třetí varianta ponechává současné základní principy zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání beze změny a pouze odstraňuje nerovnost v jeho provozování zákonem stanovenými dvěma pojišťovnami. V jejím rámci je vytvořen i fond na prevenci a garanční fond.
Podle čtvrté varianty by úrazové pojištění měla spravovat ČSSZ. Vůči ní by zaměstnanec uplatňoval náhradu škody. Výše pojistného by byla stanovena prováděcím předpisem a počítá se i s použitím slev a přirážek. Systém by z hlediska zabezpečení splnitelnosti závazků fungoval na principu průběžného financování s vazbou na státní rozpočet. K této variantě má nejblíže i Rada vlády pro BOZP. Ta však doporučuje úpravu.
