Ráda řídím, takže mám ráda auta, která ze sebe dokážou něco vymáčknout. Trošku silnější, bezpečná a alespoň trochu ekologická. A v poslední době jsem si oblíbila automat, do města se hodí,“ říká herečka Klára Issová. Řidičák si udělala ve dvaceti, auto si ale pořídila až po dvou letech. „Nejdřív jsem měla Škodu Fabii, se kterou jsem byla docela spokojená, sloužila mi šest let. Teď mám necelý rok Volvo V50. Je to taková sportovní edice s dieselem z XC90, pořídila jsem si to auto jako rok staré.“
S tím je Issová spokojená, skandinávský design se jí líbí. „Kdo v něm seděl, tak by ho hned chtěl. Žádné jiné auto bych momentálně nechtěla, ale když koukám do budoucna, příště bych si určitě pořídila hybrid. Jsem ekologicky smýšlející člověk. Akorát ceny jsou vysoké.“
Pořízení současného Volva bylo docela dobrodružné. „Můj přítel David Ondříček mi auto sháněl v internetové dražbě. Věděla jsem, že chci kombíka, vozím hodně věcí. Bylo jich tam hodně, dražili jsme ho tam asi dva měsíce a pokaždé nás někdo přeplatil. Pak u toho David jednou strávil celou noc a říkal pak, že si málem mohl otevřít autosalon. Zaklikal asi osm aut, aby nám aspoň jedno zbylo – a nakonec to vypadalo, že všechna auta vydražíme my. Nakonec vydražil dvě, u jednoho udělal storno. Musel zaplatit poplatek, ale nemusel měnit profesi.“ S auty má Klára Issová zkušenosti již od dětství. „Táta mě nechával sedět na klíně, držet volant a šaltpáku, už když jsem byla hodně malá. To mi bylo tak pět let,“ vypráví. „Jezdili jsme do Sýrie, přes pět tisíc kilometrů. Cestování autem se mi líbí. Člověk může zastavit a vybrat si, kde stráví den a tak.“ Přesto auty zrovna nežije. „Nechtělo by se mi kupovat auto jen proto, že se mi líbí. Hezký kabriolet by byl fajn, ale jednak na to nemám a pak si říkám, že není správné zatěžovat Zemi dalším vozem.“
