„Pokud nebudeme mít jistotu, souhlas nedáme,“ řekl LN mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob. Potíž je podle něj v tom, že Evropská unie požaduje alespoň pět let udržitelnosti, tedy aby pět let fungovalo, do čeho investuje. A to v případě kanalizace v Horním Jiřetíně není vůbec jisté. Debata o možném prolomení limitů těžby hnědého uhlí stále probíhá a město v budoucnu možná čeká demolice.
Ministerstvo financí, které má v přidělení více než dvousetmilionové dotace poslední slovo, proto váhá. Kdyby Česko pětiletou podmínku nedodrželo, muselo by peníze z Bruselu vracet. „Stále se tím zabýváme. Pan ministr o tom bude mluvit i s panem premiérem. Chceme vědět, jak to bude s energetickou koncepcí, s limity,“ uvedl Jakob. „Zatím jsme ale velmi skeptičtí,“ dodal.
Tošovský: Bylo by to plýtvání Debatu o dotaci pro Horní Jiřetín rozvířil už minulý týden ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský. „Mně by připadalo jako plýtvání penězi obyvatel tohoto státu, abychom z jedné strany investovali do takovýchto projektů - a já proti nim vůbec nic nemám, a z druhé strany potom za několik let přišli s tím, že tedy všechno tady odsud půjde pryč. To je trošičku nekoncepční,“ řekl Radiožurnálu.
Starosta města Branko Glavica s ním však nesouhlasí. „Prošli jsme výběrovým řízením a máme na dotaci nárok,“ řekl před časem LN. Podmínky pro získání evropských peněz navíc Horní Jiřetín splnil už před dvěma lety.
A argumenty Tošovského odmítá i ministerstvo životního prostředí, jehož Státní fond životního prostředí evropské peníze přiděluje. „Není možné dopředu předpokládat zmaření této investice z důvodu možných budoucích změn limitů těžby,“ reagovalo na Tošovského nátlak.
Zda se lidé z Horního Jiřetína více než 200 milionů dočkají, je však plně v rukou ministra financí Eduarda Janoty.
