PRAHA Nad aktivistou Stanislavem Pencem se vznáší hrozba mnohamilionové pokuty. Pencovi přitom výrazně přitížila chyba či lež státního úředníka – ředitele Archivu bezpečnostních složek (archiv spadá pod Ústav pro studium totalitních režimů pozn. red.) Ladislava Bukovszkého. LN mají v rukou dokumenty, které prokazují, že Bukovszky Pencovi skutečně uškodil.
Penc loni v červenci zveřejnil na internetu počítačovou databázi EZO (Evidence zájmových osob), kterou před listopadem 1989 vytvořila komunistická StB. Databázi obsahující jména zhruba 770 tisíc lidí, kteří se Státní bezpečností buď spolupracovali, nebo jí naopak byli pronásledováni, se okamžitě začal zabývat Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Ten před dvěma týdny rozhodl, že Penc porušil zákon, a do konce června má určit výši případné pokuty. Ta by podle mluvčí úřadu Hany Štěpánkové mohla dosáhnout až do výše 10 milionů korun.
Ve svém rozhodování se ÚOOÚ řídil mimo jiné tvrzením Bukovského, že databáze EZO, kterou archiv a protitotalitní ústav při práci běžně využívají, není archiválií, ale jen pracovní pomůckou pro vyhledávání jiných dokumentů. Archiv bezpečnostních složek ovšem již předtím EZO sám prohlásil za archiválii, a na Pence by se proto zákon na ochranu osobních údajů vztahovat neměl.
Penc si myslí, že Bukovszky účelově lhal, a měl by proto z čela archivu odejít: „Ten pán mě dostal do nezáviděníhodné situace, kvůli němu mi hrozí mnohamilionová pokuta.“
Získat vyjádření Bukovszkého, který odjel na Slovensko, se LN nepodařilo. „Ředitel Archivu bezpečnostních složek Ladislav Bukovszky má dovolenou a nebude dnes schopen odpovědět,“ řekl LN mluvčí protitotalitního ústavu Jiří Reichl.
Letos 24. února se však Bukovszky v dopise ÚOOÚ vyjádřil naprosto jasně: „Konstatuji, že databáze EZO, jako i další elektronické databáze... nejsou archiváliemi. Archiv převzal tyto databáze... jako pracovní pomůcku.“ ÚOOÚ pak vzal Bukovszkého vyjádření za bernou minci a rozhodl, že se Penc provinil.
Podle písemného potvrzení Národního archivu ovšem Archiv bezpečnostních složek databázi EZO zapsal do seznamu Národního archivního dědictví a tím z ní archiválii učinil. Poslední změnu v systému provedl kdosi 3. února, k zapsáni EZO mezi archiválie proto došlo nejpozději k tomuto dni, tedy tři týdny před Bukovszkého dopisem.
Dokumenty sice mluví jasně, Penc se přesto potížím vyhnout nemusí. Pro ÚOOÚ jsou totiž důležité i otázky, zda jeho verze EZO odpovídá té z archivu a jestli v ní jsou i zapovězené zápisy z roku 1990 a pozdějších let.
Zveřejnění špionů Bukovszky je mužem na odstřel a v čele archivu skončí možná již příští týden. Proti Bukovszkému se minulý týden postavil nový dočasný ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Zdeněk Hazdra a vytkl mu dočasné zveřejnění materiálů Vojenské kontrarozvědky, které vznikly až po roce 1989. Na veřejnost se tak podle informací LN dostaly údaje o zhruba 350 špionech.
***
TREST PRO PENCE
Práci na Evidenci zájmových osob (EZO) začala StB v roce 1958 a shromáždila v ní údaje o asi 770 tisících lidí. Těch, co StB sloužili, i těch, které režim pronásledoval. Práce na elektronizaci EZO začaly v roce 1987, ale před pádem režimu neskončily. ÚSTR databázi interně používá. Stanislav Penc chtěl, aby ji ústav zveřejnil. Když neuspěl, dal ji na web loni sám. Teď mu za to hrozí vysoká pokuta.
