Krajský soud v Ústí nad Labem poslal původně Krnáče do vězení na 17,5 roku. Pražský vrchní soud loni v lednu zmírnil trest na 13 let. V létě Krnáčovo dovolání odmítl Nejvyšší soud (NS). Dospěl k závěru, že důkazy jsou dostatečné, a vyjádřil zároveň přesvědčení, že k vraždě nedošlo shodou náhod.
Krnáč na Housku podle NS zaútočil s rozmyslem, respektive po předchozím uvážení. Z dokazování totiž například vyplynulo, že si pachatel opatřil paralyzér a pistoli a předem uvážil způsob, místo a dobu spáchání trestného činu.
Přiznal se a pak výpověď změnil
Podle pravomocného rozsudku Krnáč zastřelil Housku v listopadu 2013 u jeho domu v Chomutově čtyřmi ranami z pistole. K usmrcení sociálního demokrata se původně přiznal, u pražského soudu ale změnil výpověď a prohlásil, že Housku nezabil. Soud však uvěřil jeho první výpovědi.
Vraždu vlivného politika Housky přezkoumá Ústavní soud |
Vražda se pravděpodobně odehrála tak, že Krnáč nejprve Housku napadl elektrickým paralyzérem, poté mu k břichu přiložil pistoli a jednou vystřelil. Zbývající tři výstřely směřovaly do hlavy oběti. Přesný průběh činu se však u soudu nepodařilo rekonstruovat - chyběly důkazy.
Nejasný zůstal motiv činu. Právní zástupci pozůstalých i proto požadovali lepší vyšetření případu. Chtěli například vyjasnit, zda si vraždu někdo neobjednal.
