Od poloviny roku přestane platit ustanovení, podle něhož lidé za první tři dny pracovní neschopnosti nedostávají nemocenskou. Topolánek nerozumí tomu, proč je tato úprava, která je běžná i jinde v Evropě, v rozporu s ústavou. Zklamáni jsou zaměstnavatelé, neplacení prvních tří dnů nemoci vnímali jako motivující prvek. Naopak opozice verdikt vítá, odstraňuje podle ní diskriminaci.
"Rozhodnutí Ústavního soudu respektuji, ale hluboce s ním nesouhlasím," prohlásil Topolánek. Vláda se podle něj bude nyní snažit hledat jiné nástroje, jak docílit stejných důsledků - tedy hlavně snížení krátkodobé nemocnosti a zneužívání dávek. "Vládu to povede k dalším krokům v této oblasti," řekl premiér, na podrobnosti je podle něj ale zatím brzo. Na dotaz, zda dnešní verdikt vnímá jako porážku koalice, nechtěl reagovat s tím, že Ústavní soud ještě v jiných částech reformy nerozhodl.
|
Jiří Paroubek:
Šéf ČSSD Jiří Paroubek dnešní rozhodnutí soudu přivítal a označil ho za porážku vládní koalice. "To byla jedna z nejhorších věcí, co v té takzvané reformě byly obsaženy," řekl.
Nečas: Soudci svou práci opravdu politizují
Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) takové rozhodnutí neočekával. Zdůraznil, že takzvaná karenční lhůta je standardním opatřením a platí ve 12 z 15 starých zemí EU. Poté, co byla zavedena v Česku, klesl podle ministra výrazným způsobem počet krátkodobých onemocnění v době na konci nebo začátku pracovního týdne. Jak na nález vláda zareaguje, bude podle Nečase záležet na analýze rozhodnutí soudu.
Už dříve Nečas naznačil, že někteří soudci činnost Ústavního soudu politizují. "Do značné míry se prokázalo, že má slova byla na správném místě," řekl. "Můžeme se zabývat tím, zda je čirou náhodou, že je ve sněmovně návrh novely zákona o nemocenské, kde avizovali poslanci ČSSD, že chtějí zrušit karenční lhůtu k 30. červnu. Můžeme se bavit, zda je to určitý druh souhry mezi ústavními soudci a sociálními demokraty ve sněmovně," doplnil.
Sobotka: Zákon občany diskriminoval
Předseda poslanců ODS Petr Tluchoř nevidí na zrušeném ustanovení nic protiústavního. V praxi to podle něj bude znamenat velký zásah do státního rozpočtu i velký nárůst nemocnosti. I on dodal, že rozhodnutí je třeba respektovat.
Poslankyně ODS Alena Páralová se domnívá, že od 1. července se na první tři dny nemoci budou vztahovat stejná pravidla jako nyní na první dva týdny nemoci. To znamená, že nemocný člověk by dostával 60 procent z vyměřovacího základu.
Podle stínového ministra financí ČSSD Bohuslava Sobotky šlo o diskriminaci, protože zákon občanům snížil nárok na nemocenskou, ale odvody jim ponechal stejné. "Podle mého názoru by měla vláda v nejbližším předložit do Poslanecké sněmovny návrh zákona, kterým by tuto situaci napravila," řekl. ČSSD podle něj bude podporovat úpravu, podle níž by se nemocenská vyplácela jako předtím, než 1. ledna vstoupila v platnost vládní reforma. Do konce loňska v prvních třech dnech měl nemocný 25 procent základu, dál pak 69 procent.
Odbory: Rozhodnutím jsme velmi příjemně překvapeni
"Respektujeme rozhodnutí Ústavního soudu, přesto musím říct, že jsme nehrazení nemocenské v prvních třech dnech nemoci vnímali jako motivující opatření, které eliminovalo předstíranou krátkodobou nemocnost," uvedl prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek. V řadě firem dnes fungují tzv. sick days, tedy dny volna, které si může zaměstnanec vybrat, pokud mu není dobře, řada lidí si bere při nachlazení nebo jiné méně vážné nemoci raději dovolenou, případně se se zaměstnavatelem dohodne.
Českomoravskou konfederaci odborových svazů (ČMKOS) podle její místopředsedkyně Marcely Kubínkové rozhodnutí soudců "velmi příjemně překvapilo". Podle ní byl Ústavní soud statečný, když třídenní karenční dobu zrušil. "Jestliže zaměstnanci přispívají na nemocenské pojištění, měli by samozřejmě mít možnost z něj čerpat od prvního dne nemoci," řekla Kubínková. Neplacené první tři dny nemoci podle ní vedly k tomu, že mnozí pracovníci například virózy přecházeli. ČMKOS navrhuje, aby se v prvních třech dnech stonání vyplácelo 30 procent průměrného denního výdělku, poté 69 procent.
Zbytek sociální části reformy zůstává v platnosti
"Nehrazení nemocenské v prvních třech dnech se tedy mnoha lidí ani nedotklo, naopak ti, kteří si chtěli v pracovní době doma vymalovat, to raději nechali na víkend," dodal Drábek.
Předloha, podle níž lidé tři dny nemocenské nepobírali žádnou dávku, podle Ústavního soudu poškozovala ústavní práva pracujících a postihovala i poctivé zaměstnance. Zbytek sociální části reformního balíku nechali soudci v platnosti. O tom, že nadále platí i daňové změny, rozhodl Ústavní soud už dříve. O zdravotnickém dílu včetně poplatků u lékaře zatím nerozhodnul.
