NEW YORK / PRAHA Zátoka sviní, jedno z největších fiasek americké tajné služby CIA, je zároveň zlomovým bodem ve vzájemných vztazích mezi někdejšími spojenci, Spojenými státy a Kubou.
Američané pomohli Kubáncům v 19. století s jejich bojem za nezávislost na kolonizátorech ze Španělska, v roce 1959 ale vstoupil na scénu Fidel Castro, který svrhl režim generála Fulgencia Batisty a začal znárodňovat (hlavně půdu, ale i další soukromý majetek, který patřil z větší části zámožným Američanům). Spojené státy se Castra pokusily svrhnout v roce 1961, převrat v režii CIA, který odstartoval invazí v Zátoce sviní, ale totálně selhal.
Spojené státy uvalily na Kubu sankce, Castro se obrátil na Sovětský svaz, který na Kubě rozmístil rakety, a napětí málem vyeskalovalo do třetí světové války. Situace se naštěstí včas uklidnila, vztahy obou zemí už se ale nijak výrazně nevylepšily.
Až na přelomu tisíciletí to vypadalo, že by se na Kubě mohlo leccos změnit. Pravda, u moci byl dál Castro, slevil ale ze své útočné rétoriky vůči Spojeným státům (na výročním summitu Organizace spojených národů v roce 2000 si dokonce potřásl rukou s tehdejším prezidentem Billem Clintonem). V roce 2002 pak Castro na Kubě přijal Jimmyho Cartera – poprvé od roku 1928 se stalo, že „ostrov svobody“ navštívil americký prezident (ať už bývalý, jako v Carterově případě, nebo aktuální).
Jenže u toho i skončilo. Americkým prezidentem už tehdy byl George W. Bush, pro nějž existovalo jediné řešení – přitvrzením sankcí přinutit Castra, aby konečně kapituloval. Ostatně totéž sliboval ve své předvolební kampani kubánským emigrantům (hlavně na Floridě, kde jich žije početná komunita), kteří ho pak za to i volili.
„Nečekáme, až na Kubě nadejde den svobody, pracujeme na tom, aby nadešel,“ nechal se Bush slyšet v roce 2004. Už tak napjaté vztahy ještě přiostřilo prohlášení tehdejšího náměstka ministra zahraničí pro kontrolu zbraní Johna Boltona, který vyrukoval s tím, že má Castro biologické zbraně a že je vyváží do zemí z takzvané osy zla (států, které podle Bushovy vlády podporovaly terorismus – pozn. red.).
V červenci 2006 svitla nová naděje – nemocný Fidel předal vládu v zemi svému bratru Raúlovi, který zrušil některá omezení (dovolil například lidem pořídit si mobilní telefony). O reformách v pravém slova smyslu ale nemohla být řeč. Stoupenci opozice dál končí ve vězení, a tak není divu, že se ani současný americký prezident Barack Obama nemá k tomu, aby zrušil zavedené sankce. Pravda, některé z nich zmírnil, jasně ale řekl, že je odvolá až tehdy, až se na Kubě prokazatelně změní poměry.
