SOUL/PRAHA Demokratická administrativa prezidenta Billa Clintona uzavřela v roce 1994 se Severní Koreou dohodu, podle níž měla zmrazit svůj jaderný program výměnou za finanční pomoc. Z dohody zůstal cár papíru.
Když Clintona střídal republikán George W. Bush, chtěl politiku vůči KLDR změnit - žádné americké ústupky, dokud Pchjongjang nezmění své chování. Ve svých nedávno vydaných pamětech Bush píše, jak ho rozčílilo, když jeho první ministr zahraničí Colin Powell prohlašoval, že se bude pokračovat v Clintonových kolejích. Ani Bush toho ale moc nezmohl, během jeho úřadování (v roce 2006) provedla Severní Korea první jaderný test.
Reakce současné - opět demokratické - americké administrativy na úterní ostřelování jihokorejského poloostrova Jonpchjong ukazují, že ani nyní se USA do ráznější silové reakce neženou. Severokorejský dělostřelecký útok, který si kromě dvou vojenských vyžádal i dva civilní životy, sice Washington ostře odsoudil, jedinou neverbální reakcí je ale zatím vyslání americké letadlové lodi George Washington do vod u Korejského poloostrova. Přesun letadlové lodi s doprovodnými plavidly, která bude znamenat i přítomnost 75 letadel a šestitisícové posádky, byla podle americké armády plánována - má se zde zúčastnit společného vojenského cvičení s Jihokorejci. Přesto je vnímána jako pokus o zastrašení komunistické KLDR před dalšími provokacemi. „Letadlová loď je nejviditelnější známkou síly,“ komentoval to pro agenturu Reuters Li Čong-min z Jonsejské univerzity v Soulu.
Z Washingtonu mezitím včera přišla prohlášení, z nichž je zřejmé doufání v uklidnění mimořádně napjaté situace, která by mohla vyústit v otevřený konflikt. Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že severokorejský útok byl zřejmě pouze ojedinělou akcí - další tedy snad následovat nebudou. A hlavní velitel amerických ozbrojených sil, admirál Mike Mullen, zase přišel s názorem, že útok zřejmě souvisel s předáváním moci v Pchjongjangu. Zároveň vyzval Čínu, aby na KLDR zatlačila a přivedla ji k rozumu. Peking je totiž nejbližším spojencem severokorejského režimu a místo odsouzení útoku pouze vyzval k „obnově míru“ na Korejském poloostrově.
Pod tlakem je ale zatím spíše vláda v sousední Jižní Koreji. Z opozice i od některých obyvatel zaznívá volání po tvrdší vojenské odpovědi, než byla úterní odvetná střelba. Jak ostatně podotkla agentura Reuters, šlo o první civilní oběti severokorejského útoku od pumového útoku na letoun jihokorejských aerolinií z roku 1987.
