Únosy StB - Komunistická rozvědka se zmocňovala emigrantů ve Vídni a v Berlíně
Agent, který unesl spolupracovníka americké špionáže Josefa Blažkoviče, se potýkal s řadou problémů. PRAHA Osudnou kávu, v níž byl rozpuštěn uspávací prostředek dodaný „soudruhy z Prahy“, vypil spolupracovník americké tajné služby CIC Josef Blažkovič s krycím jménem „Pavuk“ 26. května 1955 krátce po 22. hodině. Blažkoviče se rozvědka rozhodla unést proto, že měl velmi dobré kontakty mezi uprchlíky, jichž tehdy bylo plné Rakousko.
„Celkem jsme vypili každý pět malých štamprlat koňaku. V 22.00 jsem postavil na vařič vodu, abych ji přivedl do varu a abych mohl udělati kávu. Protože Blažkovič seděl se mnou u jednoho stolu a stále mi koukal do ruky, nemohl jsem před ním manipulovat s ampulkou a dáti mu do jeho skleničky prostředek,“ píše agent Hotárek v hlášení o provedení únosu, které LN získaly z archivu rozvědky. Nakonec se mu podařilo omamný prostředek do jedné ze sklenic vhodit. „Do sklénky, kde byl „prostředek“, jsem dal dvojitou dávku kávy, takže bylo na první pohled vidět, že tato káva je silnější a lepší. Tuto lepší kávu jsem postavil přede mne a tu slabou před Blažkoviče. Chtěl jsem dosáhnout toho, aby si Blažkovič vybral tu kávu, ve které byl prostředek,“ popisuje agent Hotárek. Jeho finta mu skutečně vyšla a Blažkovič se slovy „popřej lepší kávičky starému Jožovi“ svou slabou kávu odstrčil a vzal si silnější s uspávacím prostředkem. Jenže ani v tom okamžiku neměl Hotárek vyhráno. „V další půlhodině normálně četl zprávy, které jsem mu psal, a hovořil. Myslel jsem si již, že mi soudruzi dali „prostředek“ nepravý a že celou věc zkouší na „sucho“. V 22.45 Blažkovič položil hlavu na stůl a přestal mluvit,“ stojí dále ve zprávě. Hotárek pak nesl Blažkoviče k taxíku.
Jenže „soudruzi z Prahy“ zřejmě chybu opravdu udělali. Blažkovič se totiž před taxíkem probral. „Vystřízlivěl a skočil od auta asi 4m stranou. Přitom mi říkal, že pojede trolejbusem, že do auta nesedne,“ popisuje problémy Hotárek. Po chvilce jízdy se unášený Blažkovič vzchopil k dalšímu odporu. „Začal sebou mlátit a křičet Hilfe!. Toto opakoval asi 4x, vytrh se mi, otevřel dvéře a chtěl vyskočit,“ doplňuje Hotárek. Po převozu Blažkoviče do Československa začaly výslechy, které v dokumentech zabírají přes čtyřicet stran. Za několik dní Blažkovič změkl a prozradil aktivity 18 českých a 29 maďarských emigrantů, kteří předávali zprávy Američanům. Za špionáž byl odsouzen k mnohaletému vězení, kde zemřel.
Agent Hotárek nebo také Kraus -původním jménem Jiří Jirkal, později Jirásek - se podílel i na dalších únosech. V roce 1958 unesl z Mnichova na žádost Sovětů válečného zločince Nikofora Horbanjuka. Za tuto akci dostal automobil Tudor.
V listopadu 1971 se stal ředitelem hotelu Jalta na Václavském náměstí. Přispěl k tomu i „jeho pevný postoj v roce 1968“. A že to Hotárek Kraus neměl v „krizových letech“ vůbec lehké. „Opilý výčepní Karel Zvířecí mu vyhrožoval, že bude viset, že ví, že je špicl, a že je na čase, aby odešel. Říkal, že ví o únosu Laušmana. Kraus se smál, načež ho Zvířecí oslovil pravým jménem Jirkal,“ píše se například ve zprávě StB z roku 1968.
***
Únosy emigrantů československou rozvědkou
Komunistická rozvědka se zaměřovala na emigranty, kteří aktivně vystupovali proti režimu. Rozvědka je unášela z Vídně a Berlína. Obě města si po válce vítězné mocnosti rozdělily a agenti používali sovětské zóny jako základnu.
VÍDEŇ - Nejznámějším uneseným emigrantem z Vídně je Bohumil Laušman. Předúnorového předsedu sociální demokracie dostali agenti v roce 1953 den před Vánocemi, když mu otrávili jeho drink. Po nekonečných výsleších Laušman souhlasil, že veřejně vystoupí ve prospěch režimu, přesto dostal sedmnáctiletý trest. V květnu 1963 zemřel v Ruzyňské věznici.
BERLÍN - Únosy z Berlína zastavila až stavba Berlínské zdi v roce 1961. Jen několik měsíců před začátkem stavby unesli agenti západoněmeckého občana Dietera Konietzkého, který později dostal za vyzvědačství desetiletý trest.
