„To víte, že mě to zahřálo u srdce, když jsem konečně viděl záznam s třicetistupňovou hodnotou,“ řekl LN Vojvodík, přezdívaný lovec mrazů. Vojvodík už třicet let pravidelně kontroluje teplotní hodnoty na takzvané účelové meteorologické stanici, postavené na jednom z nejstudenějších míst v Česku. Pod Jezerní slatí bývá kvůli unikátním přírodním podmínkám teplota většinou ještě výrazně nižší než na sousední Kvildě a mrazy tady nejsou výjimkou ani v létě. A tak teď v zimě každou volnou chvíli jezdí na běžkách zapisovat, co tato stanice v noci naměřila. „Už jsem se bál, že to globální oteplování mi už potěšení z třicítky neposkytne,“ řekl. Vůbec největší mráz naměřil pod Jezerní slatí v roce 1987, kde teploměr ukázal -41,6 stupně. Výsledky ze stanice se ale neuvádějí do tabulek rekordních teplot, měření je pouze neoficiální, stanice totiž extrémní hodnoty vykazuje téměř stále.
Mrazy ale neudělaly radost jen Vojvodíkovi. „Z hlediska ochrany přírody je současná zima, kdy na zemi leží souvislá sněhová pokrývka a přitom silně mrzne, pro horské smrčiny ideální,“ řekl LN ředitel správy Národního parku Šumava František Krejčí.
Zatímco ale meteorologové a ochránci přírody se nad průběhem zimy radují, ve městech lidem mráz zdaleka takové potěšení nepřináší. A nejde jen o vyšší náklady na topení. Pro obchodníky a hospodské představuje mrazivá zima pohromu. „Jakmile tak silně mrzne, lidé nechodí do hospod ani do obchodů. Obrat katastrofálně klesá,“ vysvětlil LN majitel jednoho z českobudějovických zelinářských obchodů Martin Liška.
