Na první pohled se zdá, že novinka přinese výrazné snížení nákladů z pohledu zákazníků i nižší zatížení pro životní prostředí. Na svícení se totiž nyní spotřebuje 6,5 procenta vyrobené elektřiny. Tým amerických vědců z Národních laboratoří v Novém Mexiku vedený Jeffem Tsaem nicméně předpovídá, že nová technologie pokles spotřeby elektřiny nepřinese. Objem energie spotřebované na svícení totiž neustále roste. Například typická britská domácnost „prosvítí“ stotisíckrát více energie než před 300 lety. Podle americké studie výše spotřeby dál poroste, během příštích 20 let se má zvýšit desetkrát. Kdo si přeje zastavit růst spotřeby energie na osvětlení, měl by prosazovat povinné používání klasických žárovek, uvádí v nadsázce The Economist.
Překvapivý dopad úspor je podstatou Jevonsova paradoxu. Anglický ekonom William Jevons v 60. letech 19. století upozornil, že série technologických zlepšení u parních strojů zvýšila efektivnost využití uhlí, což vedlo vždy ke zvýšení jeho celkové spotřeby a k rozšiřování parních strojů do dalších průmyslových odvětví.
Současní ekonomové tento paradox potvrdili a upřesnili, že zvýšená účinnost zdroje snižuje náklady jeho využití proti jiným zdrojům, což zvyšuje poptávku a ruší jakýkoli vliv úspor na snížení spotřeby.
Jako příklad ekonomové uvádějí, že energetická náročnost praček v USA od počátku 90. let klesla o 70 procent a chladniček o zhruba 50 procent. Růst počtu a výkonu spotřebičů a elektroniky však zvýšil spotřebu elektřiny na jednoho Američana o více než 20 procent.
EU si vytyčila cíl snížit do roku 2020 celkovou spotřebu energie o 20 procent, náhrada klasických žárovek těmi úspornými přitom náleží mezi unijní priority. Cílového poklesu spotřeby lze podle ekonomů dosáhnout jen s pomocí výrazného navýšení cen elektřiny a paliv. Jinak převáží Jevonsův paradox a spotřeba energie opět vzroste.
***
CELOSVĚTOVÁ SPOTŘEBA ENERGIÍ
(biliony kilowatthodin)
