Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Ústav už nejsou kasárna

Česko

Čekání na Chovánek – Jediný kojenecký ústav v Brně sídlí v nevyhovujících domech

BRNO Sedm a půl tisíce dětí prošlo od roku 1955 kojeneckým ústavem na brněnských Hlinkách. Jeho dny se již naplňují – město slibuje postavit nové moderní zařízení pro opuštěné děti, Chovánek. Zatím ale výstavbu kvůli penězům odložilo. Ředitelka ústavu Eva Pilátová však věří, že vše je jen dočasné. Konkurence s Klokánkem Fondu ohrožených dětí se rozhodně nebojí.

* LN Co pro život v ústavu znamená odložení výstavby Chovánku?

Časový harmonogram přípravy výstavby Chovánku není tak napjatý, abych odklad chápala jako situaci, která mně nebo našim dětem nějak výrazně komplikuje život. V žádném případě to nemá žádný dopad na rozsah a kvalitu našich služeb.

* LN Současné budovy kojeneckého ústavu v zahradě na Hlinkách dětem nevyhovují? Proč?

Naše zařízení nesídlí pouze na Hlinkách, ale máme ještě budovu po bývalých jeslích na Voroněžské ulici. Co se týká Hlinek, jde o staré památkově chráněné budovy, které potřebují spoustu oprav. Vzhledem k tomu, že opravy těchto objektů musí být schváleny památkovým úřadem, všechno je strašně drahé. Ani vnitřní dispozice nevyhovují provozu. Jsou zde vysoké stropy, dlouhá schodiště a podobně, což předem vylučuje možnost úpravy oddělení na jednotlivé malé „bytečky“, ve kterých by starší děti žily jako v rodině. Tohle se nám podařilo pouze na jednom poschodí, a ještě ne úplně ideálně. A pokud vyjdete s dětmi na procházku, ocitnete se u frekventované silnice a v blízkém okolí se nenachází žádný park ani hřiště.

* LN Počítá se s Chovánkem, není neefektivní stále investovat do Hlinek?

Pokud půjde všechno dobře a rychle, tak bychom se mohli do nové budovy stěhovat v průběhu roku 2009. To je ještě dlouhá doba. Naším úkolem je starat se o budovy tak, aby příliš nechátraly. Některým opravám se vyhnout nemůžeme.

* LN Dětské domovy mnoho lidí spojuje spíš s kasárenským režimem. Je to tak stále?

Sama jsem se již několikrát setkala s názorem, že pro dítě vlastně neexistuje horší varianta než ústav. Možná to tak někdy v minulosti bylo, možná to ještě v současnosti někde ve světě je, ale určitě to není případ naší republiky. Režim v kojeneckém ústavu a dětském domově je již v současné době podřízen potřebám dětí. Kojenci i batolata se nebudí hromadně, respektují se jejich potřeby a u zdravých jedinců ani neprobíhají pravidelné lékařské vizity. K dětem se přistupuje víceméně, jako kdyby žily v rodině, s přihlédnutím k jejich aktuálnímu zdravotnímu stavu. Cílem je snížit počet dětí v jednotlivých skupinkách, aby si co nejvíce mohly užívat péče své „tety“.

* LN Nabídne Chovánek něco, co v Brně dosud chybělo?

Chovánek bude první nově zbudované zdravotnické zařízení v republice, které bude vyhovovat trendům nové moderní výchovy. Bude se skládat z několika modulů, které komplexně pokryjí potřebu péče o děti i jejich rodiny, jež se ocitnou v nouzi. Tohle zařízení bude schopné přijmout non-stop dítě jakéhokoliv věku, zdravé i tělesně postižené. Zároveň v něm v případě potřeby najdou útočiště matky před utajeným porodem, maminky s dítětem na zaučení v péči nebo maminky v tíživé sociální situaci. Umožníme také respitní neboli úlevové pobyty pro zdravotně postižené děti rodičů, kteří o ně jinak trvale pečují v rodinném prostředí, a chceme zřídit poradenské centrum. Také se zaměříme na pobyty adoptivních rodičů, kteří u nás budou mít možnost žít po určitou dobu s dítětem a zvyknout si tak na sebe. Jinak děti budou žít s tetou v maličkých bytech, maximálně po čtyřech – bydlení bude zařízeno stejně jako v každé průměrné rodině.

* LN Soužití i těžce postižených dětí se zdravými. Podle některých není ideální, proč si vy myslíte opak?

Myslím, že integrace musí začít od dětského věku. Ze zkušeností z našeho zařízení navíc vím, že když dáte středně těžce zdravotně postižené dítě mezi děti upoutané na lůžko, tak se nikam neposouvá, jeho vývoj stagnuje a postupně se horší. Naopak, pokud to je tak jako u nás, že jsou tyto děti zařazeny do skupinek „zdravých“, tak jejich vývoj jde dopředu. Samozřejmě nemohou překročit hranice, které jim jejich zdravotní stav dává, ale dosáhnou jejich maxima, a to je naším cílem. Zároveň se zdravé děti učí, že jiné děti nedokáží to, co ony, ale kvůli tomu nejsou horší a klidně si spolu hrají a je to naprosto přirozené. Tohle samozřejmě neplatí o dětech trvale upoutaných na lůžku, ale i o těchto klientech jsem přesvědčena, že do našeho zařízení patří, protože u nich pracuje odborný erudovaný personál.

* LN „Uživí“ Brno dvě zařízení, jako je Chovánek a před rokem dobudovaný Klokánek?

Klokánek je nezisková organizace, naše zařízení je zdravotnické, v němž je péče o děti garantována státem. Myslím, že se kapacita Chovánku s počtem šedesáti dětí s Klokánkem, který má kapacitu asi čtyřicet dětí, může vhodně doplňovat.

* LN Na Hlinkách působíte čtvrtým rokem. Které dítě vám za tu dobu z nějakého důvodu přirostlo obzvlášť k srdci?

Oba to byli kluci, oba jiného etnika, oba nikdo nechtěl. Proč to zrovna byli oni, nevím, prostě je to jako „láska na první pohled“. Tomu prvnímu, Erikovi, byla vybrána adoptivní rodina v zahraničí – ve Švédsku – do které od nás odešel šťastný a usměvavý kluk. V této rodině byl během půl roku týrán a následně zemřel. Nebylo v mých silách tomu zabránit, ale i když je to už víc než rok, není den, abych si na něho nevzpomněla. A ten druhý z kluků už žije v mé rodině.

Regionální mutace| Lidové noviny - Brno

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!