Zeman míní, že nemusí vyhovět návrhu na rozpuštění Sněmovny. Je to jeho povinnost, reaguje expert |
Lidovky.cz: „Prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců.“ To je klíčová pasáž ústavy. Je to v právnickém jazyce pro prezidenta pokyn, nebo možnost?
Je to pokyn. Podle mě se ale prezident republiky v tomto případě spletl. Nejsem sice žádným jeho velkým obdivovatelem, ale v tomto případě se dle mého názoru jednalo o omyl. To relativně nové ustanovení v druhém odstavci článku 35 ústavy totiž, myslím, podřadil odstavci prvnímu, který vypočítává možnosti, kdy sněmovnu rozpustit může. Prapůvodní konstrukce rozpuštění sněmovny sestávala jen z těch čtyř možností, které prezident mohl a nemusel využít. V roce 2009 ale v reakci na kauzu Melčák (Miloš Melčák, tehdejší poslanec ČSSD, byl jedním ze dvou poslanců, kteří svým odchodem ze sněmovny umožnili vznik vlády Mirka Topolánka – pozn. red.) bylo doplněno ustanovením, kde prezident sněmovnu rozpouští. Aniž bych ho chtěl hájit, tak myslím, že šlo o čistou prezidentovu neznalost.
Lidovky.cz: Mohl to být ale také úmysl...
Pokud by to nebyla neznalost, nýbrž úmysl, je to z hlediska znění ústavy zcela neobhajitelné. Bylo by to něco, co se dá považovat za dokonalý příklad hrubého porušení ústavního pořádku.
Lidovky.cz: Podle vás ale jeho prohlášení byl pouhý faktický omyl…
Myslím si to, vědět to ale nemohu. Nevím, jakou ústavu na Hradě používají. Obecně bych řekl že žádnou. V odstavci jedna je ale napsáno slovo „může“ a on si pod to podřadil i ty ostatní body. Aniž by si uvědomil, že pátá situace už je jiná od předchozích čtyř.
Lidovky.cz: V ústavě se ale nenachází slovo „musí“. Není to škoda? Pro laika to zní spíše jako jemné pokynutí vůči prezidentovi.
Není to jemné pokynutí. V právních předpisech se zkrátka slovo „musí“ nepoužívá, píší se právě tímto způsobem. Stejně tak zákon uvádí, že navrhne-li předseda vlády odvolání člena vlády, prezident toho člena kabinetu odvolá. Nelze psát, že prezident musí podepsat zákony, musí odvolat člena vlády, musí jmenovat předsedu vlády… Takto ten jazyk zkrátka nevypadá v zákonech ani v ústavě. Pak by z toho vyplývaly právní formulace typu „nesmí někoho zabít“ či „musí nekrást“. Je to jednoduchý procesní popis: pokud je splněna jedna podmínka, následuje to či ono.
Lidovky.cz: Naopak formulace, že prezident něco „může“, součástí ústavy je. Není to zdrojem nejasností?
Je. Právě o této formulaci se debatuje, může totiž mít dva významy. Jeden vyjadřuje diskreci, tedy uvážení ve stylu udělám/neudělám. Druhý vyjadřuje pouhou kompetenci, tedy konstatuje, že prezident vůbec může dělat něco takového. To je ale vždy poznat z kontextu.
Lidovky.cz: Řekněme, že sněmovna se na svém rozpuštění usnese. Prezident by si ale postavil hlavu a v rámci svéhlavého výkladu ústavy by ji nerozpustil. Dá se svévoli hlavy státu nějak bránit?
Tomu se lze bránit jedině ústavní žalobou. To není případ, kde by se měl vést kompetenční spor. Ten totiž tradičně leží ve sporu o tom, kdo má jakou kompetenci. Toto ustanovení je ale tak průzračně jasné, že byste po Ústavním soudu v rámci kompetenčního sporu nemohl chtít nic jiného, než že by vám danou pasáž ústavy jen přečetl. Ale tu si můžeme přečíst všichni sami, není třeba k tomu využívat Ústavní soud.
Lidovky.cz: Ústavní žaloba by v tomto případě vypadala jak?
Pokud máte tři pětiny poslanců, kteří jsou ochotní sněmovnu rozpustit, je vysoce pravděpodobné, že najdete i tři pětiny poslanců, kteří dají souhlas s návrhem Senátu, aby byl s prezidentem před Ústavním soudem zahájený spor o hrubé porušení ústavního pořádku. Na jeho konci může být sesazení prezidenta republiky.
Lidovky.cz: V ústavě je nicméně také ustanoveno, že nelze sněmovnu rozpustit tři měsíce před koncem jejího volebního období. To je 21. července. Pokud by až na ústavní žalobu došlo, mohlo by se to vlastně ještě stihnout?
Pokud by se to nestihlo do 21. července, skutečně už by sněmovnu rozpustit nešlo. To ale neznamená, že s prezidentem vést proces nemůžete. Z hlediska pravidel rozpouštění sněmovny si však už skutečně nepomůžete. To pravidlo třech měsíců má hluboký smysl: pokud sněmovnu nerozpustíte, konají se volby do 90 dnů. Pokud ji rozpustíte, konají se do 60 dnů. Jde o to, zda má smysl rozjíždět proces mimořádných voleb jen kvůli získání 30 dnů navíc, to je smysl toho ochranného ustanovení.
KAMBERSKÝ: Dvojitý agent Zeman. Mluví tak, aby nezničil Česko a potěšil Rusy |
Lidovky.cz: Pokud je prezidentův cíl neumožnit volby dříve než v říjnu, byla by taková zdržovací taktika ale ideální.
To je jistě pravda. Ještě je namístě připomenout, že akt samotného rozpuštění musí provést prezident, jen návrh sněmovny na vlastní rozpuštění nestačí. Ten by tedy musel proběhnout dříve.
Lidovky.cz: Vstupuje do hry i to, že nemáme kompletní volební zákon?
Každopádně. Ve středu může novela volebního zákona projít Senátem, a pokud ji prezident nebude vetovat, máme okolo půlky května zákon zapsaný ve sbírce. A teprve tehdy podle mě připadá v úvahu začít sbírat hlasy na rozpuštění sněmovny. Jinak by to totiž hrozilo absolutním kolapsem ústavního systému. Pokud by se ihned po zapsání volebního zákona do sbírky sněmovna na rozpuštění usnesla, zbývaly by dva měsíce do onoho 21. července. A tak dlouhý interval by dle mého názoru prezidentův odpor vůči rozpuštění sněmovny nemohl ustát.
Lidovky.cz: Jenže ústava nedává pro takové kroky konkrétní lhůty, Miloš Zeman s tím ostatně rád operuje. Existuje nějaké obhajitelné odložení?
Pokud bychom pracovali s precedenty, můžeme se podívat na jediný možný příklad, shodou okolností v prvním funkčním období Miloše Zemana. V roce 2013 rozpustil sněmovnu týden poté, co mu to navrhla. Ten týden mi přijde obhajitelný, protože můžete lépe pracovat s tou lhůtou 60 dní. Víte totiž, že volební dny jsou pátek a sobota, takže by se dalo lépe plánovat, takže taktické vyčkávání v rámci sedmi dní dává smysl. Delším prodléváním už ale nic nezískáte, obhájit se to podle mého už nedá. Netroufám si sice tvrdit, že osmý den už by prezident hrubě porušoval ústavní pořádek, ale mohli bychom to tak klidně brát.
Lidovky.cz: Zemanovu nevůli by tedy šlo obejít až tím, že před Ústavním soudem by byl zbaven funkce a o rozpuštění sněmovny by rozhodl předseda Senátu?
Obávám se, že jinak to nelze. Kompetenční spor, jak už jsem řekl, vám v tom nijak nepomůže.
Lidovky.cz: Jak dlouho může proces před Ústavním soudem trvat?
To je úplně přednostní řízení, čili by to šlo rychle. Desetidenní lhůta je stanovená pouze v článku 66, kdy se řeší situace, ve které je prezident nezpůsobilý pro výkon své funkce. V případě velezrady má ale Ústavní soud rozhodovat s absolutní předností, čili by to projednal okamžitě. To znamená v řádu dnů.
