Středa 24. dubna 2024, svátek má Jiří
130 let

Lidovky.cz

Ústavní soud zamítl nárok Židovské obce. Spor se vrací na začátek

Právo

  11:23aktualizováno  11:56
BRNO - Ústavní soud vrátil na začátek spor o některé pozemky pod sportovištěm v Brně-Pisárkách. Justice nemovitosti původně přiznala Židovské obci. Nyní musí kauzu znovu projednat Městský soud v Brně a pravděpodobně rozhodne jinak, byť podle nálezu zůstává konečný výsledek sporu otevřený.

Ilustrační foto

Ústavní soudci dospěli k závěru, že zákon o zmírnění některých křivd způsobených holokaustem v tomto případě nelze aplikovat.

Ústavní soud se zastal emigranta, jenž přes 20 let vede spor o dům v Brně

„Sporný majetek vůbec nespadá do působnosti zákona, na jehož základě Židovská obec dovozovala svůj nárok,“ řekl soudce zpravodaj Jan Musil. Židé totiž o nemovitosti definitivně přišli až v roce 1950, tedy mimo rozhodné období speciálního zákona. Křivdy minulosti lze podle ÚS napravovat jen prostřednictvím předpisů, které jsou k tomu určené, a jen ve věcném a časovém rozsahu, který zákony stanovují. Soudy nemohou o své vůli okruhu restitucí rozšiřovat.

Vyhlášení nálezu sledoval předseda Židovské obce Brno Jáchym Kanarek, s novináři hovořit nechtěl. Úspěšnou ústavní stížnost podala jihomoravská policie, která areál využívá k výcviku, stejně jako strážníci a hasiči. Podle mluvčí Petry Vedrové se policie potřebuje s nálezem nejdřív blíže seznámit, než jej bude komentovat.

„V areálu každý den probíhá služební příprava policistů, dělají se tam fyzické testy uchazečů o práci u policie. Policisté se tam chodí také individuálně připravovat i mimo pracovní dobu a o víkendech,“ řekla Vedrová.

Židé o parcely u řeky Svratky přišli poprvé za druhé světové války. Po jejím skončení se pozemky znovu dostaly do správy tehdejšího spolku Židovský dům v Brně. V roce 1950 pak spolek parcely za 520 tisíc korun prodal státu.

Současná justice rozhodla o převodu na Židovskou obec až po intervenci Nejvyššího soudu, který dospěl k závěru, že prodej se odehrál v tísni a za nevýhodných okolností. Proto se prý na situaci může vztahovat zákon o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holokaustem. S tímto právním názorem ale Ústavní soud nesouhlasí. Speciální norma nemůže napravovat údajnou křivdu, která vznikla až v roce 1950. Navíc Ústavní soud nesouhlasil s tvrzením, že podmínky převodu byly nápadně nevýhodné.

Podle ústavní stížnosti majetkovou křivdu napravilo už poválečné vrácení pozemků. Policie argumentovala také tím, že sporné nemovitosti tvoří funkční celek, který stát potřebuje jako výcvikovou a logistickou základnu speciálních útvarů Policie ČR.

Autoři: ,

Slož puzzle a vyhraj jedinečné dárky od značky BEBELO
Slož puzzle a vyhraj jedinečné dárky od značky BEBELO

Každý den po celý tento týden můžete vyhrávat jedinečné dárky od značky BEBELO.