Zpřísnění zákona o střetu zájmů na návrh poslance Jakuba Michálka (Piráti) bylo podle ANO zcela zjevným, nesouvisejícím přílepkem k původně projednávané novele zákona o sdružování v politických stranách a dalších norem, která se primárně týkala organizační struktury a řízení Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Jde o praxi, která je podle dřívější judikatury protiústavní, míní ANO. Za hnutí jedná jeho místopředsedkyně Alena Schillerová.
„Je to přílepek zákona, který pirátští poslanci načrtli dvě minuty před ukončením druhého čtení. Je namířený vůči jednomu konkrétnímu člověku a za nás prostě není možné, aby zákony byly dělané na míru a proti konkrétním lidem. Je to snaha neúspěšných dostat úspěšné politiky z politiky a zásah do vlastnických práv,“ prohlásila před začátkem jednání na Ústavním soudě v Brně Schillerová.
Pirát Michálek soudu řekl, že předložení pozměňovacího zákona mělo delší genezi, protože původní zákon podle něj nebyl dokonalý. Přiznal, že strategií tehdejší pětikoalice bylo překvapit opozici, přinést pozměňující návrh na poslední chvíli. Tuto strategii cíleně vláda tajila. Michálek si ale stojí za tím, že se vše odehrálo v souladu se zákony i Ústavou. „Ve sněmovně se tehdy odehrávalo obstrukční peklo. Stali jsme se rukojmím opozice,“ prohlásil Michálek s tím, že neviděl standardní cestu, jak změnu projednat. Cílem úpravy podle něj bylo zajistit vymahatelnost střetu zájmů.
Sám Michálek souzní s pohledem hnutí ANO, že právě zákon o střetu zájmů byl ve sněmovně neuralgickým bodem. On i koalice se tehdy obávali zablokování jednání ve sněmovně na na několik měsíců až roku.
Na dotazy soudců Michálek doplnil, že při přípravě návrhu pozměňovacího zákona bral v potaz i dřívější nálezy Ústavního soudu. I proto nebyl jeho pozměňovací návrh tak rozsáhlý a nepokrývaly všechny oblasti, které mohl. „Aby se z toho nestal ten divoký jezdec, který by vše přejel a měnil příliš od sebe vzdálené oblasti,“ dodal s odkazem na dřívější judikaturu.
Na několikahodinovém jednání, kterému přihlíží asi dvě desítky zájemců z řad veřejnosti, dorazili z ANO kromě Aleny Schillerové také exministryně spravedlnosti Helena Válková nebo poslanec Radek Vondráček, kterého jako prvního svědka soudci zpovídali.
Mohli jsme to dotáhnout lépe, řekl Vondráček
„Považuji za naprosto bezpředmětný argument, že jsme nemohli být v šoku, protože pozměňovací návrh, o kterém se teď bavíme, už měli připravený dříve. Ale to je přece nesmysl. Navíc si myslím, že se opravdu jedná o přílepek, který by klidně mohl stát samostatně a jednat se o něm zvlášť,“ prohlásil před soudem Vondráček.
Doplnil, že většina diskuzí kolem kritizovaného návrhu byla na poslanecké půdě znemožněná. „Kdyby se vedla racionální debata, mohli jsme spoustu věcí opravit. Třeba tu chybu ve vztahu k prezidentovi. Nemyslím si, vůbec si nejsem jistý, jestli tento přílepek byl přáním celé tehdejší pětikoalice. Já ho beru jako aktivitu Pirátů,“ dodal Vondráček.
Soudci vyslechli také Válkovou, která prohlásila, že „my (poslanci) teď vás, ústavní soudce potřebujeme. Protože ta pravidla se rozklížila. A máme tu i další přílepky“. Podle ní se Michálek s přílepkem návrhu zákona „přiřítil na poslední chvíli a všichni zůstali v šoku“.
Válková doplnila, že ví, že procesně bylo načtení pozměňovacího návrhu Michálka v pořádku, ale vadí jí, že nebylo možné plně pochopit, o čem návrh je. Navíc podle ní nebylo možné návrh prodiskutovat. „Kolegové z hnutí se mě často ptají, jestli to, co chtějí doplnit, je, nebo není přílepek. Procesně pravidla známe, ale materiálně uchopitelné to není. Nemáme v tom oporu v jednacím řádě,“ dodala Válková. Přiznala ale, že Sněmovna dlouhodobě není schopná sama jednací řád změnit.
V pozdním odpoledni plénum ústavních soudců vyslechl ještě exministra pro legislativu Michala Šalomouna (Piráti). Ten poukázal na to, že šlo o poslanecký návrh zákona, a tím pádem se do přípravy on ani vláda příliš nezapojovala. Mluvil i poslanec Marek Benda (ODS) nebo Radovan Vích (SPD). Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se omluvil. Soud si jej chce předvolat za týden.
Druhé Baxovo veřejné jednání
Návrh na zrušení zpřísněného zákona o střetu zájmů zatím ústavní soudci projednávali několikrát za zavřenými dveřmi. Dospěli ale k závěru, že ústní jednání s výslechem svědků pomůže objasnit okolnosti schvalování novely a osvětlit celkovou parlamentní praxi pozměňovacích návrhů.
Vláda navrhuje, aby soud podnět ANO zamítl. „Pozměňovací návrh poslance Jakuba Michálka naplnil všechna posuzovaná kritéria úzkého vztahu k původnímu vládnímu návrhu,“ stojí ve vyjádření vlády. Tu zastupuje na jednání ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). „Moment překvapení vnímám jako oprávněný nástroj, žádný sport by nebyl sportem, kdyby se fotbalisté nemohli překvapit. Nemám pocit, že by to byla nelegální cesta, ale to musíte posoudit vy, ctění soudci. Uznávám však, že i v očích veřejnosti může ztrácet takový postup legitimitu a tedy se nebude zdát jako správný,“ prohlásil v závěrečné řeči Blažek.
Jde o druhé veřejné jednání pléna, tedy sboru všech ústavních soudců, od nástupu Josefa Baxy do předsednické funkce. První se týkalo zkrácené valorizace penzí a soudní sněmovnu tehdy zaplnila veřejnost.
Rozhodnutí nepadlo
Mluvčí Ústavního soudu Kamila Abbasi předem upozornila, že soudci nebudou jednání komentovat a že není pravděpodobné, že by ve středu padlo rozhodnutí. A k tomu konečně nedošlo. „Soudní řízení bude pokračovat neveřejně,“ oznámil Baxa s tím, že soud se bude zabývat důkazy a výpověďmi.
Zákaz vlastnictví médií vrcholnými politiky je kvůli novele od letoška přísnější, podobně jako pravidla pro přijímání dotací a pobídek. Politici například nemohou převádět média na osobu blízkou nebo do svěřenského fondu.
Ústavní soud se v minulosti zabýval i prvním lex Babiš, tedy novelou zákona o střetu zájmů, kvůli níž členové vlády nadále nemohli provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Návrhy tehdejšího prezidenta Miloše Zemana a poslanců ANO na zrušení části zákona soud v roce 2020 zamítl.
