Středa 24. července 2024, svátek má Kristýna
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Česko

Odškodnění pozůstalých po obětech může být po nálezu Ústavního soudu štědřejší

ilustrační snímek

ilustrační snímek foto: MAFRA

Pozůstalí obětí mají šanci na větší majetkové odškodnění, a to díky středečnímu nálezu Ústavního soudu. Ten rozhodoval o případu ženy, jejíž dvě vnoučata a snacha zemřely při dopravní nehodě a žena kvůli šoku a následnému duševnímu onemocnění ztratila nejen rodinu, ale i příjem. Soudci rovněž zrušili část zákona o majetku ČR, který se týká zániku zástavních práv. Ústavní soud se také zabýval návrhem poslanců, kteří rozporovali pravomoci Národní sportovní agentury.
  10:19aktualizováno  10:34

Ústavní soud ve středu vyhlásil nález k odškodňování takzvaných sekundárních obětí, tedy příbuzných zemřelých. Rozhodnutím otevřel cestu k jejich širšímu odškodňování.

Problematikou se zabýval na základě případu ženy, jejíž snacha a dvě vnoučata zahynuly v roce 2016 při dopravní nehodě u Tvarožné na Brněnsku. Žena se přímo nehody neúčastnila, avšak situace na ni měla zásadní zdravotní dopady a musela odejít do pracovní neschopnosti.

Obrátila se proto s nárokem na náhradu újmy na zdraví na pojišťovnu provozovatele vozidla, které nehodu způsobilo, a poté i na soudy. S nárokem až dosud neuspěla. Ústavní soud však ve středu předchozí rozsudky zrušil s tím, že bylo porušeno právo stěžovatelky na nedotknutelnost osoby a právo na ochranu před soudem.

„V případě této dopravní nehody došlo ke zhroucení rodinného života stěžovatelky během jednoho okamžiku. Byl to ale nejen zásah do rodinného života, ale o dva dny později došlo k výrazné ztrátě výdělku, protože stěžovatelka odešla do pracovní neschopnosti. A poté znovu, když jí byl kvůli duševnímu onemocnění přiznán invalidní důchod,“ vysvětlil soudce zpravodaj Tomáš Lichovník.

Soudci posuzovali různé typy újmy. Kromě citové je definovaná také takzvaná újma ze šoku, která způsobí rozvoj duševního onemocnění. A právě protože jde o onemocnění, měla by se stěžovatelce přiznat i majetková náhrada.

„Tímto rozhodnutím se mění přístup k takzvaným sekundárním obětem. Ústavní soud si uvědomuje, že se pouštíme na velmi tenký led. A proto obecné soudy musí opravdu pečlivě zvažovat všechny okolnosti,“ zdůraznil Lichovník.

O případu rozhodovalo plénum. K přezkumu totiž soudci měli rozsudek Nejvyššího soudu.

Zákon o podpoře sportu je „nešťastný, ale ne protiústavní“

Na Ústavní soud se obrátili také poslanci, kterým vadilo, že Národní sportovní agentura má příliš mnoho pravomocí.

Skupině 46 poslanců, za které jednal Radek Vondráček (ANO), vadil hlavně vznik Národního rozhodčího soudu pro sport, který působí pod Národní sportovní agenturou. Upozorňovali, že není součástí české soudní soustavy, což by mohlo být pro lidi matoucí. Rozporovali také proces, kterým byl zákon o podpoře sportu přijímán.

Další námitky směřovaly proti pravomoci realizovat, provozovat a kontrolovat antidopingový program. Podle skupiny poslanců jde o vrchnostenský přístup.

„Ústavní soud dospěl k názoru, že návrh není důvodný. Nezjistil vady zákonodárného procesu, který poslanci rozporovali. Soud pro sport byl zřízen už v roce 2022, tedy rok před tím, než byl zakotven v rozporovaném zákoně. V antidopingových řízeních má smírčí soud tedy i jiný základ, a to na základě směrnice vydané Antidopingovým výborem ČR,“ upozornil soudce zpravodaj Tomáš Lichovník.

Dodal, že soud pro sport není zaměnitelný s obecnými soudy a od rozhodčích (obecných) soudů se tento orgán v zákoně distancuje. Nikomu tedy nebude odepřeno právo na řádnou ochranu před soudem.

„Zákon mohl být napsán lépe, mohly být používány více odpovídající názvy, ale to, že je zákon nešťastně formulovaný neznamená, že je protiústavní,“ zhodnotil soudce zpravodaj Tomáš Lichovník.

Poslanci chtěli také škrtnout nové pravomoci agentury v boji proti dopingu. „Stát zde není proto, aby v rámci svého ústředního správního úřadu realizoval, organizoval a kontroloval pravidla a programy v oblasti dopingu či ovlivňování výsledků sportovních soutěží. Navíc jsou tyto pojmy velmi široké, až neurčité, tato neurčitost narušuje princip právní jistoty,“ uvedli poslanci v návrhu.

Lichovník ale vysvětlil, že pokud antidopingové pravomoci zasahují do autonomie sportovních spolků, děje se to na základě zákona a z legitimních důvodu. „Jsou jimi ochrana zdraví a předcházení trestné činnosti,“ zdůraznil soudce.

Ústavní soud i tentokrát rozhodoval v plénu, protože se řešilo zrušení části zákona. Aby stížnost uspěla, byla zapotřebí podpora takzvané kvalifikované většiny, tedy alespoň devíti soudců z patnácti. Té ovšem návrh skupiny poslanců nedosáhl.

Ústavní soud zrušil část zákona o majetku ČR

Soudci nejvyšší justiční instituce v zemi ve středu také zrušili část zákona o majetku České republiky. Stanovovala, že pokud majetek propadne státu, zástavní práva k němu zanikají. Šlo o zásah do majetkových práv. Na nesrovnalosti upozornil Nejvyšší soud.

Zákon o majetku ČR konkrétně říkal, že „zástavní práva k majetku, který stát takto nabyl, okamžikem jeho přechodu na stát zanikají“. V mezičase se právní úprava vyvíjela. Jiný předpis, konkrétně trestní zákoník, nově stanovuje, že zástavní práva k propadlému majetku nezanikají. Dnešní nález tak dopadá spíše na starší spory.

Nález stanovuje, že pokud je takto propadlý majetek dosud ve vlastnictví státu, nelze k zániku zástavního práva přihlížet, zástavní věřitelé tedy patrně mohou svůj nárok uplatnit vůči státu. „Pokud v mezidobí stát majetek prodal, tak je třeba chránit dobrou víru nabyvatele,“ řekl soudce zpravodaj David Uhlíř.

Autoři: ,