Podnět byl podle Canova doručen Ústavnímu soudu v poslední únorový den. Sporné doplnění trestního zákoníku senátoři napadli kvůli tomu, že jej považují za příliš obecně formulované a také za ústavně nepřípustný přílepek k novele o prodlužování ochrany uprchlíků z Ukrajiny před ruskou agresí. „Je gumový, přímo velmi snadno zneužitelný,“ uvedl Canov. Doplnění pokládá za paskvil, které může znamenat ohrožení svobody slova.
Při lednovém projednávání takzvaného lex Ukrajina se proti zavedení trestnosti neoprávněné činnosti pro cizí moc vyslovilo 31 ze 75 přítomných senátorů včetně části členů klubu ODS a TOP 09 kolem Hany Kordové Marvanové.
Za neoprávněnou činnost pro cizí moc v základní sazbě hrozí až pětileté vězení, v případě válečného stavu až patnáctileté. Vztahuje se na ty, kdo by pracovali pro cizí zemi nebo organizaci „v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky“.
Zavedení trestního postihu neoprávněné činnosti pro cizí moc je podle Rakušana nezbytné kvůli omezení hybridních útoků a vynášení citlivých informací, netýkalo by se verbálních projevů například na sociálních sítích. Postihovat má ty, kdo by úmyslně pracovali pro cizí moc, zdůraznil ministr.
Rakušan jako příklad uvedl bývalého pracovníka ministerstva zahraničí, který informace z diplomatické pošty předával ruské zpravodajské službě, nebo skupinu cizinců, která shromažďovala informace o obchodních a nákupních centrech nebo mapovala pohyb předních politiků a novinářů. Žádný z nich podle platného práva nemohl být potrestán, dodal ministr.
