Zároveň soud požádal účastníky řízení o co nejrychlejší dodání jejich vyjádření ke stížnosti a návrhu poslance Miloše Melčáka. Oznámil to mluvčí soudu Vlastimil Göttinger.
Soudci dnes také podle očekávání přerušili řízení o Melčákově stížnosti, čímž se dostanou k návrhu na zrušení zákona o zkrácení volebního období, který je se stížností spojen. Je to běžný procesní postup. "Přibližuje se tím rozhodnutí ve věci samé," uvedl v tiskové zprávě předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.
Včerejší usnesení Ústavního soudu čtěte ZDE
"Dnešní rozhodnutí pléna Ústavního soudu žádným způsobem nepředjímá, jakým způsobem Ústavní soud rozhodne ve věci samé," uvedl Göttinger. V tiskové zprávě soud zdůraznil zájem na maximálním urychlení celého řízení. Soudci se nebudou před veřejným jednáním k věci nijak vyjadřovat, doplnil Göttinger.
Ústavní soud bude jednat v den, kdy mají krajské úřady a pražský magistrát rozhodnout o registraci kandidátek pro říjnové předčasné volby. O den dříve mají kandidující strany poslední termín k opravám případných chyb na kandidátních listinách a od Státní volební komise mají dostat volební čísla.
"Do 10. září máme ještě relativně čas, až po 10. září budou uzavřeny kandidátky a dochází k největším výdajům peněz," uvedl v úterý ministr vnitra Martin Pecina. Ministerstvo se podle něj rozhodlo v přípravách předčasných voleb k původnímu termínu pokračovat, zaplatilo za ně už desítky milionů korun. "Obávám se, že budeme muset pokračovat až do okamžiku, kdy Ústavní soud řekne, že volby budou 9. října, či nikoliv," řekl Pecina. O dalším postupu se má dnes večer poradit Státní volební komise.
Ústavní soud v převážné většině případů vyhlašuje své rozhodnutí ještě v den veřejného jednání, na kterém si vyslechne názory kritiků i zastánců napadené normy. Může však také jednání a vyhlášení odročit na pozdější termín.
Největší vliv na rozhodnutí má vždy soudce zpravodaj, který připravuje návrh usnesení, o němž pak plénum hlasuje. V tomto případě to je místopředseda soudu Pavel Holländer. Ten dnes ČTK vzkázal, že se k Melčákově stížnosti nebude nijak vyjadřovat. Pokud se většina pléna neztotožní s návrhem soudce zpravodaje, může odhlasovat jeho výměnu.
Nezařazený poslanec Melčák podal stížnost minulý týden. Brojí v ní proti rozhodnutí prezidenta o vyhlášení předčasných voleb a navrhuje zrušit zákon o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny. V návrhu poslanec mimo jiné tvrdí, že zákon porušuje jeho právo být volen. Kvůli zkrácení volebního období nemůže zastávat funkci po celé čtyři roky.
Podle stížnosti připadá jednorázové zkrácení volebního období sněmovny v úvahu jen ve výjimečných okamžicích v historii země, například při ohrožení státu, válečném stavu nebo živelních pohromách. Zkrácení, na kterém se po pádu vlády Mirka Topolánka (ODS) dohodla většina politických stran, považuje Melčák za neústavní. Zákon o zkrácení období se podobá normě z roku 1998. Melčák připomíná, že tehdejší postup vydávali politici za mimořádné řešení, kdežto dnes to považují za "ústavní zvyklost".
Usnesení Ústavního souduPlénum Ústavního soudu dne 2. září 2009 ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická rozhodlo ve věci ústavní stížnosti Miloše Melčáka, právně zastoupeného Janem Kalvodou, advokátem, s sídlem 160 00 Praha 6, Bělohorská 35, proti rozhodnutí prezidenta republiky č. 207/2009 Sb., ášení voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, kontrasignovaného předsedou vlády, spojené s návrhem na zrušení ústavního zákona č. 195/2009 Sb., o zkrácení pátého volebního období Poslanecké sněmovny, t a k t o : Řízení ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Miloše Melčáka, sp. zn. Pl. ÚS 24/09 se přerušuje a návrh na zrušení ústavního zákona č. 195/2009 Sb., o zkrácení pátého volebního období Poslanecké sněmovny, se postupuje í dle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy. O d ů d n ě n í Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 26. srpna 2009, se stěžovatel domáhá zrušení rozhodnutí prezidenta republiky č. 207/2009 Sb., o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, kontrasignovaného předsedou vlády. Zároveň dle § 74 zákona č. 182/1993 Sb. spolu s předmětnou ústavní stížností podává návrh na zrušení ústavního zákona č. 195/2009 Sb., o zkrácení pátého volebního období Poslanecké sněmovny. Uvedeným rozhodnutím prezidenta se cítí být dotčen zejména v základním právu plynoucím z čl. 21 odst. 4 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), z něhož dle judikatury Ústavního soudu (sp. zn. Pl. ÚS 73/04) plyne i právo na nerušený výkon veřejné funkce. Porušení tohoto základního práva pak spatřuje nikoli v protiústavním způsobu aplikace a interpretace právního řádu v ústavní stížností napadeném rozhodnutí prezidenta republiky, nýbrž v jeho právním základu, v ústavním zákonu č. 195/2009 Sb., který považuje za rozporný s čl. 21 odst. 2 a 4, čl. 22 Listiny a s čl. 9 odst. 2, čl. 16 odst. 1 a čl. 17 odst. 1 Ústavy. Ústavní soud neshledal důvody odmítnutí ústavní stížnosti dle § 43 odst. 1, 2 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Stanoví-li čl. I ústavního zákona č. 195/2009 Sb. ukončení volebního období Poslanecké sněmovny zvolené v roce 2006 dnem voleb do Poslanecké sněmovny, které se mají konat do 15. října 2009, rozhodnutí prezidenta republiky č. 207/2009 Sb., určující den konání těchto voleb na 9. a 10. říjen 2009 – jakkoli má i prvky normativního právního aktu – nutno považovat za akt aplikace uvedeného ústavního zákona, jenž stěžovateli, který je poslancem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, vymezuje okamžik ukončení jeho mandátu, čili ukončení výkonu veřejné funkce. V tomto smyslu je zásahem orgánu veřejné moci, který se dotýká jeho základního práva dle čl. 21 odst. 4 Listiny. Usnesením ze dne 1. září 2009 č. j. Pl. ÚS 24/09-16 Ústavní soud vykonatelnost rozhodnutí prezidenta republiky č. 207/2009 Sb., o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny, odložil. Podle § 74 zákona č. 182/1993 Sb., spolu s ústavní stížností může být podán návrh na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu anebo jejich jednotlivých ustanovení, jejichž uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti, jestliže podle tvrzení stěžovatele jsou s ústavním zákonem, popřípadě se zákonem, jedná-li se o jiný právní předpis. ředmětné věci je předmětem ústavní stížnosti rozhodnutí prezidenta republiky č. 207/2009 Sb., vydané "podle čl. 63 odst. 1 písm. f) Ústavy České republiky a s ústavním zákonem č. 195/2009 Sb., o zkrácení pátého volebního období Poslanecké sněmovny". Pro uvedené jsou splněny podmínky vyžadované ustanovením § 74 zákona o Ústavním soudu pro přerušení řízení o ústavní stížnosti (§ 78 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a zahájení řízení o zrušení zákonů a jiných právních předpisů na návrh toho, kdo podal ústavní stížnost [§ 64 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů], pročež bylo řízení ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Miloše Melčáka, sp. zn. Pl. ÚS 24/09, přerušeno a návrh na zrušení ústavního zákona č. 195/2009 Sb., o zkrácení pátého volebního období Poslanecké sněmovny, postoupen í dle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. V Brně, dne 2. září 2009 Pavel Rychetský předseda Ústavního soudu |
