Smlouva mezi Českou republikou a Svatým stolcem není v rozporu se svrchovaností státu ani ústavním pořádkem, ale je v rozporu s neutralitou státu. Problematickými body smlouvy s Vatikánem jsou podle Ústavního soudu zpovědní tajemství a přístup k církevním archivům.
Podmínky takového přístupu jsou podle Ústavního soudu ve smlouvě určeny příliš jednostranně ve prospěch katolické církve. Ve zbytku je smlouva v pořádku. Ratifikaci tak momentálně není možné dokončit.
Smlouva, kterou podepsal v roce 2024 tehdejší premiér Petr Fiala (ODS) a k jejíž ratifikaci chyběl podpis prezidenta, uvádí, že „Česká republika uznává zpovědní tajemství“, a to bez dalšího upřesnění. Podle tak poskytuje katolické církvi privilegovanou a bezvýjimečnou ochranu zpovědního tajemství, zatímco u jiných církví je ochrana obdobných práv limitovaná, stejně jako v případě advokátní mlčenlivosti.
Další sporný bod smlouvy říká, že církevní právnické osoby dají k dispozici badatelům své kulturní dědictví, ovšem za podmínek, které si samy stanoví. Dostávají tak silný nástroj, jak své dokumenty či archiválie nezpřístupnit, uvedl soud.
Bývalý premiér Petr Fiala (ODS) vyjádřil politování nad rozhodnutím soudu. „Je to škoda, týmy právníků a diplomatů pracovaly na tom, aby dobře sloužila,“ řekl.
Soudce Zdeněk Kühn pak poukázal na zajímavý fakt ze smlouvy, a sice, že z jejího textu byla vypuštěna pasáž o tom, že Vatikán bude dodržovat zákony České republiky. V původním znění z května roku 2023 přitom taková část byla. Kühn dodal, že například ve smlouvě Svatého stolce se Slovinskem nebo dalšími státy taková pasáž nechybí. Podle Kühna šlo ale ze zbytku smlouvy dovodit, že Vatikán hodlá dodržovat české právo, a proto se z tohoto důvodu smlouva nestala problematickou. Právě tento fakt byl jedním z důvodů stížnosti prezidenta.
Svatý stolec ve smlouvě zaručuje, že hranice diecézí budou respektovat české státní hranice. České republice garantuje svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání, právo odmítnout vojenskou službu nebo právo přijímat duchovní a pastorační péči v sociálních či zdravotních zařízeních, armádě i věznicích. Smlouva určuje, že církevní právnické osoby zpřístupní badatelům kulturní dědictví, ovšem za podmínek, které si samy stanoví. Právě to je podle soudu v nesouladu s ústavou.
Prezident psal Ústavnímu soudu
Podle hlavy státu znění smlouvy odporuje ústavnímu pořádku. Pavel v květnu minulého roku podal k ústavnímu soudu vyjádření, ve kterém tvrdí, že smlouva nezaručuje sekularitu Česka a naopak zvýhodňuje postavení katolické církve.
„Smlouva jako celek narušuje výchozí ústavní principy (ústavní charakteristiky) našeho státu jako státu svrchovaného, sekulárního a republikánského,“ napsal Pavel Ústavnímu soudu. „Zavádí privilegované postavení katolické církve a jí zřizovaných církevních právnických osob uvnitř našeho státu,“ uvedl tehdy.
S Pavlem souhlasí i skupina sedmnácti senátorů zastoupená Pavlem Uhlem, která podala návrh na přezkoumání. Podle nich je smlouva nevyvážená, stížnost podali i Svědkové Jehovovi. Ústavní soud rozhoduje o mezinárodních smlouvách výjimečně. V minulosti vedl dvě řízení o Lisabonské smlouvě. Předtím pokaždé rozhodl, že tato smlouva ústavnímu pořádku neodporuje.
Graubnera rozhodnutí překvapilo
Česká biskupská konference s verdiktem Ústavního soudu ohledně vatikánské smlouvy nesouhlasí, rozhodnutí soudu nicméně respektuje a přijímá jako závazný, sdělila mluvčí biskupské konference Monika Klimentová. Pražský arcibiskup Jan Graubner uvedl, že ho výrok soudu překvapil. Text bude nyní studovat, řekl.
„Česká biskupská konference toto rozhodnutí bere na vědomí a respektuje úlohu Ústavního soudu jako toho, kdo podává konečný výklad ústavy a ústavních zákonů,“ uvedla mluvčí. „Přestože s jeho právním názorem v této věci nesouhlasíme, přijímáme nález Ústavního soudu jako závazný,“ doplnila.
