Podle Pospíšila se řízení o ústavní žalobě svým charakterem vymyká ostatnímu rozhodování Ústavního soudu, v mnohém připomíná trestní řízení.
ČTĚTE TAKÉ: |
"Primárním účelem toho řízení je v podstatě odstranění z funkce prezidenta, který poškozuje zájmy státu a právního státu, což neplatí v případě, kdy uplynulo funkční období bývalého prezidenta," uvedl Pospíšil.
Připomeňte si vyjádření exprezidenta Klause
Předseda Senátu Milan Štěch řekl, že rozhodnutí respektuje a předpokládá to i u senátorů, kteří žalobu iniciovali a přidali se k ní. Ústavní soudci ani nevyhověli jejich přání, aby poskytli výklad k prezidentským pravomocím. "Ústavní soud to odmítl, že není kompetentní tuto činnost provádět," uvedl Štěch po nahlédnutí od odůvodnění verdiktu. Soud podle něj poukázal i na aktuální znění ústavy, jež formuluje prezidentské pravomoci konkrétněji než původní verze platná za Klause.
"Rozhodnutí Ústavního soudu je třeba respektovat, na druhou stranu nám nic nebrání o tom diskutovat, protože na věc existují různé právní názory," řekl České televizi senátor za ČSSD Jiří Dienstbier, jeden z navrhovatelů žaloby. Pro senátora je zásadní to, že se ÚS nevyjádřil se ke konkrétním tvrzením o protiústavních skutcích prezidenta. "To považuju za škodu, protože i samotné věcné projednání žaloby by pomohlo chránit náš ústavní pořádek do budoucna," dodal.
Premiér Petr Nečas míní, že senátoři žalobou na Václava Klause poškodili Českou republiku. Podle něj by měli zvážit, zda mají setrvat ve veřejných funkcích. Dnešní rozhodnutí Ústavního soudu Nečas uvítal.
Jakl: "Nezodpovědná exhibice"
Lidé kolem Klause rozhodnutí přivítali, označili je za očekávatelné. "Ale pan prezident by se neobával ani meritorního projednávání. Ta žaloba je od začátku nezodpovědnou exhibicí. Někteří senátoři si asi myslí, že politika, která se jim nelíbí, musí být postavena mimo zákon," uvedl bývalý Klausův tajemník Ladislav Jakl.
Klausův advokát Marek Nespala je spokojený, že soud akceptoval exprezidentovu obhajobu. Nespala od počátku upozorňoval na to, že řízení by se mělo zastavit po vypršení mandátu. O verdiktu prý Klause informoval, nyní jej chtějí pečlivě nastudovat. Exprezidentovy pocity si netroufl hodnotit.
Verdikt označil za předvídatelný také expert na ústavní právo Václav Pavlíček. "Můj názor byl od počátku ten, že po uplynutí funkčního období už ústava neumožňuje, aby byl (bývalý prezident) stíhán," řekl Pavlíček.
Weigl: "Logické rozhodnutí"
Někdejší Klausův kancléř a ředitel jeho nového institutu Jiří Weigl řekl, že verdikt byl očekávaný. "Je logické, že Ústavní soud takto rozhodl," uvedl Weigl. Celá kauza podle něj byla nesmyslná a dehonestující. "Stalo se to, co se stát mělo. A to je dobře," dodal Weigl.
Podobně se vyjádřil také Petr Macinka z Institutu Václava Klause. "Za Václava Klause mohu říci, že jsme tento výsledek očekávali. Je pozitivní, že se Ústavní soud v této kauze nenechal zatáhnout do politického boje. Není možné nezmínit jednu podstatnou věc: Tato kauza byla varovným příkladem, kam až u nás může klesnut úroveň a způsob politiky," napsal.
Rozhodnutí nebylo jednomyslné
Plénum Ústavního soudu nebylo při rozhodování jednotné. Soudkyně Ivana Janů nesouhlasila se zastavením řízení. Soudce Stanislav Balík měl výhrady pouze k odůvodnění. Jejich odlišná stanoviska budou součástí nálezu, rozhodující je ale stanovisko většiny soudců.
V době podání žaloby zákon výslovně neupravoval, co se stane, když prezidentův mandát před rozhodnutím Ústavního soudu vyprší. Bylo proto na soudcích, jak tento právní problémy vyřeší. Současný zákon už uvádí, že řízení o žalobě pro velezradu bude pokračovat i po skončení funkčního období prezidenta. Na Klause ale dopadá starší předpis.
Senátoři, kteří žalobu potvrdili, by měli zvážit svůj odchod, komentuje nálet premiér Nečas"Nejsem rozhodnutím Ústavního soudu překvapen. Myslím si, že nemohl rozhodnout jinak. Podle zásad právního státu k ničemu takovému jako k velezradě nedošlo, byl to pouze politický krok. Ti, kteří tu žalobu z politických důvodů podpořili, by nyní měli zvážit, jestli mají vůbec dále působit ve veřejných funkcích," řekl iDNES.cz předseda vlády a občanských demokratů Petr Nečas. |
Nejasnou právní otázkou zůstává to, co by se stalo, kdyby Klaus znovu kandidoval a také uspěl v boji o Hrad.
Řízení před ÚS by se možná muselo obnovit. Je ovšem otázkou, zda by se řídilo podle starých pravidel, nebo podle aktuálního znění zákona, které například pro ústavní žalobu na prezidenta vyžaduje souhlas Sněmovny.
Senátoři v ústavní žalobě vyčítali Klausovi novoroční amnestii, otálení s podpisem dodatku Evropské sociální charty a případ soudního čekatele Petra Langra, o jehož soudcovských aspiracích Klaus navzdory pravomocnému verdiktu nijak nerozhodl. Dále senátorům vadilo to, že Klaus nepodepsal doplněk lisabonské smlouvy o novém záchranném fondu eurozóny a že v posledních měsících nenavrhoval další kandidáty na ústavní soudce. ČTĚTE VÍCE
Zákon ukládal Ústavnímu soudu, aby se žalobou na Klause zabýval přednostně před všemi ostatními kauzami. Nyní by se mohli soudci vrátit k ostatní agendě. Čeká je například rozhodování o církevních restitucích.
