Ústavní soudci připustili, že některé aspekty případu svědčí ve prospěch Liskové. Vyjadřovala se k otázkám veřejného zájmu, navíc primárním cílem byli politici, kteří musejí snést vyšší míru kritiky. Převážily však faktory, které hovoří v neprospěch Liskové. Podle soudu totiž šlo o vědomé lži, které cílily na konkrétní lidi a štvaly proti nim další příznivce a sledující Liskové.
„Tyto výroky proto nelze vnímat jako dobrověrná – byť třeba šokující a kontroverzní – vyjádření k otázkám obecného významu, nýbrž jako cílené a zlovolné útoky, jejichž cílem bylo způsobit druhým újmu,“ stojí v usnesení soudkyně zpravodajky Kateřiny Ronovské.
Okresní soud v Ostravě uložil Liskové za podněcování k nenávisti osmiměsíční trest vězení s podmínečným odkladem na dva roky. Musela také smazat účet na sociální síti. Rozhodnutí potvrdil Krajský soud v Ostravě i Nejvyšší soud.
Lisková dlouhodobě vinu popírala a tvrdila, že jde o politický proces. V ústavní stížnosti poukazovala na „dvojí metr“. Kdyby prý podobně napadala SPD nebo komunisty, před soudem by neskončila.
Lisková v letech 2019 až 2021 například na sociálních sítích vytvářela dojem, že Richterová chce dávat startovní byty pro mladé rodiny migrantům z Afriky. Tvrdila, že Piráti byli dosazeni do politiky pouze za účelem „totálního rozkladu a zničení ČR“ nebo že podporují „úchyly a muslimské vrahy“.
Používala také pojmy jako „lidský odpad“ nebo „nelidské zrůdy“. Další texty směřovaly proti Ukrajincům, o kterých psala jako o nacistech. Volala po „deukrajinizaci a denacifikaci“ Česka.
V minulosti byla Lisková členkou ČSSD, později SPD, vedla spolek Zastupitelské centrum Doněcké lidové republiky a vydávala se za honorární konzulku regionu ovládaného proruskými separatisty. Spolek v roce 2017 zrušil soud. Rusko v roce 2022 prohlásilo region za součást svého území.
5. prosince 2024 |
