Soudci ale dopad svého nálezu odložili a ponechali ustanovení v platnosti ještě do konce letošního září. Dali tak zákonodárcům čas k novelizaci normy a jejímu uvedení do souladu s ústavním pořádkem.
ČTĚTE TAKÉ: |
Podle ústavních soudců je zákon ohledně provozních a lokalizačních údajů příliš obecný a neurčitý. "V podstatě umožňuje vyžádat údaje od operátorů pokaždé, když existuje jakákoliv souvislost s jakýmkoliv probíhajícím trestním řízením," řekl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Vyžádání údajů o telekomunikačním provozu přitom kvůli závažnosti zásahu do soukromí nesmí být podle Rychetského rutinním prostředkem policejní práce. Využití údajů ÚS připouští u závažné trestné činnosti a v případech, kdy není k dispozici jiný, šetrnější postup.
Policie žádala až příliš často
Podle Rychetského policie v minulosti žádala o údaje příliš často. Například v roce 2009 policisté adresovali soudům více než 280.000 žádostí o výpisy. Ústavní soudci naznačili, že nová zákonná úprava, která již vzniká, by se měla podobat úpravě odposlechů. Vyšetřovatelé by tak mohli výpisy získat jen v případech, kdy prověřují závažnou trestnou činnost.
Podle Rychetského je věcí zákonodárců, aby stanovili, u kterých činů a s jakou trestní sazbou veřejný zájem převažuje nad ochranou soukromí.
Dnešní nález neznamená, že vyšetřovatelé do konce září nemohou podávat nové žádosti o výpisy. Soudy jen musejí pokaždé zvažovat, zda je zásah do soukromý nutný a oprávněný. Policie také neztratila možnost využít již dříve získané údaje, zdůraznil Rychetský.
Kdo s kým a kdy
Návrh na zrušení sporného paragrafu podal Obvodní soud pro Prahu 6.
Ustanovení upravuje způsob, jak se vyšetřovatelé dostávají k údajům od operátorů. Podle obvodního soudu je úprava příliš benevolentní a není v souladu se základním právem na ochranu tajemství zpráv podávaných telefonem, telegrafem nebo jiným podobným zařízením. Vyšetřovatelé tak prý dostávají podrobné informace o soukromí lidí příliš snadno.
V napadeném ustanovení nejde o odposlechy a záznamy hovorů, ale takzvané provozní a lokalizační údaje. Vyšetřovatelé díky těmto informacím od telefonních operátorů a poskytovatelů internetu dokážou přesně zmapovat, kdo s kým a kdy komunikoval. Navíc údaje také umožňují určit, kde se volající nacházeli. Je to důležité například při zjišťování pohybu podezřelých v době spáchání trestného činu.
Ústavní soud už stejné ustanovení kritizoval v nálezu, jímž loni v březnu zrušil část zákona o elektronických komunikacích. Tehdy soudci označili preventivní uchovávání provozních a lokalizačních údajů o uskutečněné komunikaci za protiústavní. Zákon o elektronických komunikacích podle nich nepřiměřeně zasahoval do soukromí lidí a chyběly v něm mantinely a přesná pravidla pro využívání nashromážděných informací.
Do trestního řádu tehdy ústavní soudci zasáhnout nemohli, protože ÚS je vždy do značné míry vázán zněním návrhu, který směřoval jen proti zákonu o elektronických komunikacích a jeho prováděcí vyhlášce. Obvodní soud pro Prahu 6 pak proto sepsal nový návrh, který výslovně čerpá z březnového nálezu ústavních soudců a odkazuje na kritiku, kterou tehdy ÚS vyslovil.
Obvodní soud zároveň pozastavil projednávání asi desítky žádostí o vydání příkazu ke sdělení údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu.
Podle obvodního soudu je paragraf příliš benevolentní, a to zejména ve srovnání s obsáhlejší úpravou nařizování odposlechů. V trestním řádu prý chybí garance zachování základních práv. Obvodní soud například uvedl, že benevolence v zákonu vede "k inflaci návrhů na předmětný procesní postup ze strany oprávněných orgánů bezpečnostních složek". Podle obvodního soudu by mělo být poskytování provozních a lokalizačních údajů upraveno podobně jako nařizování odposlechů. Vyšetřovatelé by je mohli získat jen v případech, kdy prověřují závažnou trestnou činnost. Na podobné změně už v reakci na poslední nález Ústavního soudu pracuje vláda.
