Sudety byly podle dohody evropských velmocí podstoupeny Německu a další československá území Polsku a Maďarsku. Vojska německého Wehrmachtu překročila hranice prvního října 1938 a následovalo vytyčování nových hranic a přebírání území a majetku.
Republika přišla o 30 procent území s téměř 34 procenty obyvatelstva. Německem bylo obsazeno 28 680 čtverečních kilometrů, Maďarskem 11 830 a Polskem 1086. Pohraničí do konce roku 1938 opustilo více než 114 500 Čechů, 11 500 německých antifašistů, 7000 Židů a přibližně tisíc osob jiných národností. Pod svrchovanost Německa, Maďarska a Polska se dostalo asi 1 161 600 osob české, slovenské, případně ukrajinské národnosti.
Československo ztratilo rovněž 33 procent průmyslových závodů. Hitler bez boje získal pásmo pohraničních pevností, podle odborníků srovnatelné s pověstnou francouzskou Maginotovou linií, což v podstatě znamenalo ztrátu obranyschopnosti.
Československá vojska byla k boji o Československo u hranic připravena, ale prezident Edvard Beneš přistoupil na mnichovský diktát. "Kdybychom nepřijali, udělali bychom čestnou válku. Ale ztratili bychom samostatnost a národ by byl vyvražděn," obhajoval tehdejší prezident své rozhodnutí. Dodnes se spekuluje o tom, jaký by byl historický vývoj, kdyby Beneš dohodu nepřijal.
Na rozhodování, zda z pohraničí odejít, byla velice krátká doba, a tak s sebou utečenci brali jen to nejnutnější pro přežití. Často jen osobní věci. Někteří měli příbuzné ve vnitrozemí, jiní se ocitli v okleštěné republice zcela sami.
Zobrazit celou fotogaleriiProhlédněte si pohodlně všechny fotografie |