Po dlouhé těžké nemoci včera, 7. listopadu, zemřel herec Petr Haničinec, bylo mu 77 let. Vytvořil desítky rolí na divadle i ve filmu, popularitu mu ale získaly především televizní seriály.
Petr Haničinec považoval za svůj herecký vrchol roli Mefista ve Faustovi nebo účinkování v Ajtmatovově hře Den delší než století, kterou krátce před sametovou revolucí uvedlo Divadlo na Vinohradech. Pro většinu lidí je ale jméno Petra Haničince spojeno především se seriály Žena za pultem, Cirkus Humberto, F. L. Věk, Dobrá voda nebo Synové a dcery Jakuba skláře.
Poslední rok života prý už Petr Haničinec ani nevycházel ze svého domku v Bratronicích, sužovaly ho zdravotní potíže po operaci rakoviny tlustého střeva. Jeho hereckou kariéru značně omezily i následky těžké autohavárie z roku 1995, kdy se dostal do stavu klinické smrti.
Před kamerou se naposledy objevil v roce 1999 v televizní adaptaci Dürrenmatovy předlohy Ortel. Poslední divadelní role vytvořil na prknech Divadla na Fidlovačce ve hrách Šumař na střeše a Fidlovačka, v nichž vystupoval ještě před dvěma lety. Jeho filmografie se uzavřela už v roce 1989 rolí ve snímku Ireny Pavláskové Čas sluhů.
Petr Haničinec se narodil 15. září 1930 v Pardubicích v rodině poštovního úředníka. Na otcovo přání začal studovat Učitelský ústav v Chrudimi, později přešel na gymnázium. Brzy se osamostatnil a živil se jako barový klavírista. Vzdělání si chtěl doplnit na Státní konzervatoři, kam byl přijat, školu absolvoval v roce 1953, to už z ní ale byla Divadelní akademie múzických umění.
První angažmá získal ve Východočeském divadle v Pardubicích, už v roce 1954 ale odešel do Prahy, kde byl nejprve členem souboru D 34 a Divadla S. K. Neumanna. Roku 1963 ho angažovalo Divadlo na Vinohradech (tehdy ještě Divadlo československé armády), kde působil třicet let. Na Vinohradech Haničinec nastudoval na sedmdesát rolí, hrál například v inscenacích Faust, Komu zvoní hrana, Král Krysa, K domovu se dívej, anděli, Generálka, Mistr a Markétka nebo Tovaryšstvo Ježíšovo.
Ve filmu Haničinec debutoval v polovině padesátých let malými rolemi pro věc zanícených vojáků. Normalizační kinematografie mu později poskytla příležitost rozvinout herecký talent prostřednictvím postav stranických funkcionářů, dělnických předáků či vojáků.
Pamatovat si ho můžeme z Vávrova historického snímku Proti všem (1957) jako mladého husitu. Sveřepého partyzána hrál v Kachyňově Horké zimě (1973), komunistu v Kronice žhavého léta (1973), vyšetřovatele v Kleinově psychologické detektivce Kam nikdo nesmí (1979), antifašistu v okupačním dramatu Svítalo celou noc (1980)... Potenciál charakterního herce s vnitřním temperamentem zúročil například ve snímku Stín létajícího ptáčka (1977), kde s Věrou Galatíkovou vytvořil manželský pár, který se musí vyrovnat se smrtí syna.
Výraznou kapitolou v Haničincově profesním životě byla práce pro televizi, vytvořil desítky postav v seriálech i televizních inscenacích. Svůj charakteristický hlas často využíval v dabingu i při práci v rozhlase. Petr Haničinec byl čtyřikrát ženatý, jeho manželkami byly herečky Štěpánka Haničincová a Marie Kyselková, rozhlasová moderátorka Eva Kopecká a zlatnice Radmila Pleskotová.
Poslední rozloučení s Petrem Haničincem se uskuteční v pátek 16. listopadu v 11 hodin v kostele Všech svatých v Bratronicích na Kladensku.
***
Výběr z filmografie
Petra Haničince:
Seriály:
Dlouhá míle (1989)
Cirkus Humberto (1988)
Rodáci (1988)
Synové a dcery Jakuba skláře
(1986)
Bylo nás šest (1985)
Dobrá voda (1982)
Okres na severu (1981)
Inženýrský odysea (1979)
Žena za pultem (1977)
Matka (1975)
30 případů majora Zemana
(1974)
F. L. Věk (1971)
Alexandr Dumas starší (1970)
Filmy a televizní snímky:
Ortel (1999)
Čas sluhů (1989)
Cesta kolem mé hlavy (1984)
Hořký podzim s vůní manga
(1983)
Poslední propadne peklu
(1982)
Kotva u přívozu (1980)
Královská hra (1980)
Svítalo celou noc (1980)
Kam nikdo nesmí (1979)
Smrt mouchy (1977)
Stín létajícího ptáčka (1977)
Řeknem si to příští léto (1977)
Horká zima (1974)
