Česko nakonec výjimku z listiny základních práv Evropské unie dostane.
Ale ještě odpoledne to tak jednoduše nevypadalo.
Situaci komplikovali Slováci i Maďaři.
BRUSEL Ve čtvrt na devět ráno odjížděl český premiér Jan Fischer do Bruselu se dvěma dobrými zprávami - vezl pro lídry sedmadvacítky datum verdiktu českého Ústavního soudu a příslib prezidenta Václava Klause, že jakmile bude splněna jeho podmínka, Lisabonskou smlouvu podepíše. A vypadalo to, že ani ostatní země EU s tímto scénářem nebudou mít problém a summit by mohl mít klidný průběh. Vše se ale změnilo krátce po poledni.
Ještě v letadle dolaďoval premiér s náměstkem ministra pro evropské záležitosti Markem Morou poslední detaily bruselského vystoupení. „Musíme ještě popracovat,“ komentoval Fischer svůj odchod do zadní části letounu, kde asi půl hodiny s Morou v tichosti debatovali.
Samotná Rada Evropské unie sice začínala až večeří, již před polednem měl ale Fischer v plánu setkání se zástupci zemí visegrádské čtyřky. Schůzka byla sice hlavně o boji s klimatickými změnami, nicméně česká výjimka z listiny přišla také na přetřes. „Premiér Fischer nám nastínil současný stav ratifikace v České republice,“ uvedl šéf maďarského kabinetu Gordon Bajnai.
Češi se k jednání V4 nevyjádřili, zato jejich maďarští a slovenští kolegové se rozpovídali. A z jejich prohlášení se ukázalo, že o klidný a snadný summit rozhodně nepůjde.
Nejprve přišel s prohlášením slovenský premiér Robert Fico. Ten sice nejdříve zmínil, že Slováci nebudou chtít podobnou výjimku jako Češi, což byla dobrá zpráva - situaci by to totiž zkomplikovalo.
Jak ale vzápětí dodal, neznamená to, že by nechtěli vůbec nic. „Nevidíme žádný důvod, proč bychom měli nyní jednat s EU a vzdát se charty. Chceme, aby lidé na Slovensku nejen měli tato práva, ale aby se i mohli obracet na domácí soudy, případně do Lucemburku v případě, že tato práva budou porušena,“ prohlásil slovenský premiér. Přece jen ale Slovákům vrtá hlavou možné prolomení takzvaných Benešových dekretů. Nechtějí kvůli němu výjimku z listiny, ale specifickou formulaci v závěrech Rady EU.
Takže problém první. Nejenže se švédské předsednictví muselo zabývat českou výjimkou, ale muselo začít řešit i Slováky požadovanou formulaci navíc.
Maďarský útok Mezitím začala i tisková konference po jednání visegrádské čtyřky, na které za všechny země promluvil maďarský premiér. A ti novináři, kteří stihli mezi oběma politiky přeběhnout, brzy zjistili, že existuje ještě problém číslo dvě, který je možná ještě závažnější než ten první.
Maďarský předseda vlády totiž rezolutně prohlásil, že návrh české výjimky je pro Budapešť nepřijatelný, přišel pozdě a je nebezpečný pro celou Evropskou unii. „Česká výjimka ve své současné podobě je nebezpečná. Jsme proti,“ prohlásil Bajnai. „Budou to ještě těžká jednání,“ dodal maďarský premiér s tím, že navíc Maďarsko není jediná země, která má s Klausovým požadavkem potíž, a zmínil také Rakušany. Původní sen, že státníci výjimku snadno odhlasují, se tak začal hroutit jako domeček z karet.
Ještě před začátkem summitu se český premiér měl sejít s Angelou Merkelovou. Jaký byl výsledek této bilaterální schůzky, ale nikdo nekomentoval. Podle některých informací Češi nechtěli nic prozrazovat, dokud o výjimce nezačnou jednat na samotné Radě EU.
Představitelé členských států nakonec schválili českou výjimku v podobě, kterou předložilo švédské předsednictví. Švédský premiér Fredrik Reinfeldt, který summit vede, údajně za dohodu sklidil potlesk unijních státníků.
