Díky internetovému bankovnictví nemusejí klienti navštívit pobočku banky třeba dva roky. Využívá ho tak stále více lidí, což samozřejmě láká různé útočníky zkoušet všemožné způsoby, jak se dostat k jejich penězům.
Ačkoli podvodné e-maily útočníků vypadají na první pohled komicky a jsou psané dost srandovní češtinou, vždy se najde pár lidí, kteří uvěří a svá data skutečně do podvodných formulářů zadají.
Na jednu stranu můžeme říci, že pokud někdo i přes slušnou mediální masáž a po několikanásobném upozornění ze stran bank svá data zlodějům takto „věnuje“, pak si zaslouží přijít o peníze. Na druhou stranu mají banky samy máslo na hlavě. Například Citi až do poloviny minulého roku vyžadovala po klientech při první registraci do internetového bankovnictví číslo PIN. Některé banky pak používaly k přihlašování číslo účtu klienta. Pak je skutečně těžké vysvětlovat zákazníkům, že po nich banky nikdy soukromé či citlivé údaje přes internet nechtějí a chtít nebudou.
Své peníze bychom si ale měli především chránit sami. Stačí trochu uvažovat a k přístupovým kódům do internetového bankovnictví se chovat stejně jako k jakýmkoli jiným citlivým datům - nikomu je nesdělovat ani neposílat.
Čtěte „ČR v boji s...“ na str. 15
