Semelová loni zpochybnila justiční vraždu Milady Horákové. „Prostě to byli lidé, kteří měli za sebou kriminální činnost obyčejnou,“ prohlásila.
Poslanec Ondrášek zase zasahoval v roce 1989 jako příslušník SNB proti demonstrantům během Sametové revoluce. „Jsem přesvědčen, že bez zásahu pohotovostního pluku by se obnovení pořádku v centru hlavního města neobešlo,“ tvrdil na videozáznamu po zásahu.
Oba komunističtí poslanci nyní přišli s návrhem ukrojit z rozpočtu Ústavu pro studium totalitních režimů několik desítek milionů korun. Důvod? Priority jsou podle nich jinde a nejsou spokojení s fungováním instituce, která zkoumá mimo jiné zločiny komunistického režimu a život v totalitním státě.
Komunistka Semelová půjde před soud. Bude se zpovídat za výroky o Horákové |
„Vidím, že tento úřad neplní, pro co byl zřízen a po šestadvaceti letech je nadbytečný. Výsledky vidět nejsou,“ zdůvodňuje svou snahu Ondráček. Třicet milionů z rozpočtu ústavu by chtěl dát na platy policistů. „Mou prioritou je bezpečnost občanů České republiky,“ dodal.
Důvodem Ondráčkovy snahy je prý do jisté míry špatná bezpečnostní situace v Evropě a nejistota, zdali v nejbližší době přežije schengenský prostor. “Ptám se, kdo se postaví na ty hranice? Vojáci?“ dodal.
Anketa
Má činnost Ústavu pro studium totalitních režimů smysl?
Podle Semelové je potřeba zase podpořit sociální služby - především platy sester v pečovatelských zařízení. Použít by se na to mělo až 50 milionů z rozpočtu instituce. „Myslím si, že ústav nemá opodstatnění a spíš plní politická zadání,“ tvrdí poslankyně. Navíc není spokojena s výstupy.
Marta Semelová.
Kdyby však ústav přišel o takovou částku, znamenalo by to podle ředitelky Emilie Benešové jeho likvidaci. „Instituce by byla paralyzována a ještě více by se prodloužilo vyřizování agendy o třetím odboji,“ míní Benešová. Podle výroční zprávy z roku 2014 totiž ústav hospodařil i s archivem s rozpočtem 151 milionů korun.
Není důvod se omlouvat. Ondráček je komunistický fízl, řekl Kalousek poslancům |
S návrhem komunistů nesouhlasí ani člen rady ústavu Michal Uhl. „Považuji tento návrh za zcela nereálný a špatný. Nemohla by se plnit zákonná agenda, propustili by se zaměstnanci, zastavila by se digitalizace a nemohli bychom se vyjadřovat k žádostem o třetím odboji,“ řekl.
Postoj Semelové a Ondráčka považuje za krátkozraký. „Pokud by měl někdo mít zájem pochopit minulost, tak by to měli být právě komunisté,“ dodal Uhl.
Zpěv u hrobu Gottwalda
Semelová už v minulosti mnohokrát obhajovala komunistický režim. Za výroky o Miladě Horákové poslankyni na konci srpna začala stíhat policie. „Chtěla bych říci, že za politického vězně se mnohdy považují lidé, kteří byli ne politickými vězni, ale prostě to byli lidé, kteří měli za sebou kriminální činnost obyčejnou,“ prohlásila v roce 2014 v České televizi. Semelová si také připomíná Vítězný únor u hrobu Klementa Gottwalda.
Ondráček je zase zachycen na videu z roku 1989, kdy mluvil o zásahu proti demonstrantům. „Hlas Ameriky i Svobodná Evropa vysílá jen to, co řeknou jejich korespondenti a ti jsou placení za to, co řeknou. Čím víc budou urážet náš stát a hanobit naše čelní představitele, tak dostanou víc peněz. Zásah nebyl brutální, byl veden podle měřítek, jak se má vést,“ obhajoval kritizované akce.
Za jeho minulost si ho v Poslanecké sněmovně dobíral například Miroslav Kalousek (TOP 09). Ondráčka nazval komunistickým fízlem. Za což se měl komunistickému poslanci omluvit.
Není to první útok komunistů na Ústav pro studium totalitních režimů. „Přerozdělení peněz jsem navrhovala už v minulosti,“ připomněla Semelová. Ústav je předmětem kritiky poměrně často. Vadí nejen komunistům, ale i některým pravicovým politikům a odborníkům, kteří by chtěli změnit jeho zaměření.
Naopak zastánci instituce tvrdí, že vypořádání se s minulostí, je jedinou cestou jak neopakovat její chyby i povinností vůči lidem postiženým komunistickým režimem.
