Zatímco v roce 1989 přišlo v tehdejším Československu na svět jen necelých osm procent dětí nesezdaných párů, podle údajů Českého statistického úřadu z loňského roku patří do kolonky „nemanželské“ už téměř 48 procent novorozeňat.
„Za tímto nárůstem stojí zvyšující se počet nesezdaných a množství svobodných matek, tedy žen, které v době porodu nežijí s otcem dítěte,“ uvedla pro LN Dana Hamplová ze Sociologického ústavu Akademie věd.
„Děti narozené mimo manželství se rodí nejčastěji první v pořadí,“ doplnila Jitka Rychtaříková z katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Česká republika si přitom ve srovnání s ostatními zeměmi světa zdaleka nevede nejhůře. Potvrzuje to i zatím poslední žebříček Eurostatu (statistický úřad Evropské unie) z roku 2013, dle něhož je Česká republika s tehdejšími 45 procenty dětí narozených mimo manželství na patnáctém místě.
Řadí se tak do sousedství Maďarů či Nizozemců. Nejhůře je na tom Island, kde se mimo manželství narodí 66,9 procenta dětí. Evropská osmadvacítka zemí se pak v průměru dostává na čtyřicetiprocentní hranici.
Podle Hamplové nelze tento jev svádět jen na rozvolnění společenských norem. „Je potřeba si uvědomit, že ačkoliv rostou počty dětí narozených mimo manželství ve všech sociálních skupinách, nemanželská plodnost se kumuluje mezi ženami s nízkým vzděláním a ve znevýhodněných regionech.“ Mezi ty patří především severní Čechy.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj ovšem přišla s ještě smutnější statistikou. Jen necelých 16 procent nesezdaných rodičů totiž v Česku vychovává potomky společně v jedné domácnosti.
