Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Už neběhám jak poraněná srnka

Česko

PRAHA Stihne po těžkém zranění olympiádu? Kateřinu Baďurovou tahle otázka ze snů nebudí. Zatím je šťastná, že se léčba po operaci přetrženého křížového vazu v pravém koleni daří a může trénovat.

Osudová chvíle potkala loňskou tyčkařskou vicemistryni světa z Ósaky 20. ledna na soustředění ve španělském Tenerife. Následoval letecký přesun domů a o dva dny později už byla v péči českobudějovického doktora Martina Scheichla. Ten provedl operační zákrok na poškozeném vazu, který musel být nahrazen vlastním štěpem.

„Šest týdnů jsem nemohla na nohu došlápnout a chodila jsem jen s berlemi,“ vzpomínala na neradostné období odchovankyně vítkovické atletiky, jejíž současný stav už ale umožňuje určitou zátěž, protože léčba zatím probíhá lépe, než se čekalo. Zvládne i půlhodinový fartlek „Dva týdny po operaci jsem v rámci možností mohla začít rehabilitovat. K tréninku jsem se pozvolna vrátila na březnovém soustředění na Kanárských ostrovech. Začala jsem tak, že jsem běžela třeba padesát metrů a pak chvíli šla. Každým dnem bylo vidět, že se můj stav zlepšuje. Teď trénuju v Nymburce a prakticky dělám to, co je pro mě v tomto období běžné. Zvládnu i půlhodinový fartlek. Už neběhám jak poraněná srnka,“ usmála se atletka Dukly Praha.

„Kateřina nesmí při tréninku zapomenout na opatrnost. To znamená, že musí dávat pozor, když třeba zaprší, nebo na nerovném terénu. Štěp musí do tkáně správně vrůst, aby nedošlo k jeho vytržení, protože koleno ještě není úplně zahojené,“ upozornil doktor Scheichl.

Česká rekordmanka v době, kdy nemohla nic dělat, prý ze své situace nebyla příliš zdrcená. „Dívala jsem se dopředu, asi mi pomohlo, že jsem v minulosti už prodělala řadu zranění a nemocí a mám za sebou dlouhý čas strávený léčením,“ vysvětlila. „Navíc všechno zlé, může být pro něco dobré. Víc času jsem strávila v posilovně a zesílily mi ruce, což by mi mohlo pomoct při skákání.“

Kdy vezme tyč do ruky, ještě ale pětadvacetiletá skokanka netuší. „To se dá těžko odhadnout, bude záležet i na psychice. Nesmím se skákání bát. Zatím dělám se svým trenérem Slávou Paterou různé závěsy. Nic z toho jsem nezapomněla. Obavy z těchto prvků nemám, spíš ve mně převládá opatrnost,“ přiznala.

„Ráda bych skočila olympijský limit a v Pekingu závodila, ale když nebudu v pohodě připravená, tak tam nepojedu a pořádně se připravím až na další sezonu,“ pravila.

Tomáš Janků se osvědčil Jedno plus ale dlouhá léčba pohledné tmavovlásce přinesla. Její přítel, výškař Tomáš Janků, musel zkraje zastat všechny domácí práce. „Vařil, pral, žehlil, uklízel. Teď říká, jak je rád, že s tím už hohl skončit. Jenže to nepůjde. Osvědčil se, a když už ví, jak se co dělá, bude v tom pokračovat,“ má jasno Baďurová.

Autor: