Nutno říci, že Jan Pilař (1917-1996) to opravdu vlastně všechno přežil. V 50. letech byl pět roků šéfredaktorem Literárních novin, poté se stal ředitelem Československého spisovatele. V roce 1968 byl nucen odejít. Jeho odstavení ale netrvalo dlouho - stejně jako naděje jiných, že se Pilař a jemu podobní už nikdy k veslu nevrátí. V roce 1970 se totiž do Československého spisovatele vrátil. Své paměti Sluneční hodiny, v nichž se objevil i citovaný deník, vydal v roce 1989 a v jejich závěru říká, že „prožíváme renesanci socialismu“...
A jak že byl člověk, držící vždy stranickou linii, ve Lvíčeti usmrcen? Příznačně úderem vesla. Podle slečny Stříbrné ovšem rozhodně nešlo o vraždu: „Byla jsem v tom člunu. Ano. Pan Procházka mě pozval k vyjížďce. Já jsem veslovala. Potom, když jsme si chtěli vyměnit místa, ztratil rovnováhu, upadl, udeřil se o veslo a svalil se do vody.“