Hned na úvod je ale nutno říci, že ačkoliv byla celá akce avizovaná jako vystoupení interpretů a skladeb, kteří trpěli v dobách předlistopadových zákazy a perzekucemi, s doprovodem Monkey Business, opak byl pravdou. Ve skutečnosti se jednalo o regulérní happening skupiny, která byla středobodem všeho a která si protentokrát přizvala řadu exkluzivních hostů. Kdo se přes tento fakt přenesl - a podle reakcí byla takových v publiku většina - rozhodně neodcházel zklamán, protože zážitek to byl opravdu mimořádný.
Tonya Graves v montérkách Už úvod, v němž skupina přešla z vlastní skladby přímo do coververze legendární undergroundové skladby Podivuhodný mandarin z repertoáru Plastic People, kterou si zazpíval Roman Holý, dával tušit, že se vše ten večer ponese ve stylu velké show. Hudebníci (včetně půvabné zpěvačky Tonyi Graves, která se později převlékla) nastoupili v montérkách a dobových košilích, momenty, kdy každý host nedostal po svém vystoupení květiny od Matěje Rupperta, vždy „rozehnaného“ uniformovaným příslušníkem SNB s obuškem, byly sice jako vystřižené z televizních estrád, ale hudba samotná naštěstí každou potenciální trapnost zachránila.
Většina hostů si neobvyklé spojení řádně užívala, už první Vlasta Třešňák se bez zaváhání pasoval do pozice rockerského leadera a byl v ní zcela suverénní. Příjemný byl také výběr skladeb, kdy většinou nedošlo na nejobehrávanější kousky z repertoárů. A tak třeba Jaroslav Hutka nezahrál ani zlidovělou Náměšť, ani Havlíčku Havle, ale Sociální baladu, a skupina z ní udělala parodii na dechovku. Nečekaně poetický byl Vladimír Merta, drsnou polohu pak znamenaly třeba Táta to chtěl zakázat s Tonym Ducháčkem a kytarou Michala Ambrože a především Noví bojovníci z repertoáru DG 307 s hostujícím Pavlem Zajíčkem. V té skupina jako nástroj použila míchačku na beton a Roman Holý „obsluhoval“ dvě plechové popelnice, jejichž víky tloukl do rytmu.
Zcela přirozeně do běhu večera zapadly i hiphopové příspěvky (jeden s Jamesem Colem, druhý s PSH, reprezentovanými duem Orion a Vladimir 518), i rockerská vložka s Pal vocuď hajzle zpívanou Michalem Ambrožem a v pěvecky velmi dobré kondici se nacházejícím Vladimírem Mišíkem, který dodal 20 deka duše. Potěšující bylo, že i ty repertoáru skupiny žánrově značně vzdálené písně si hudebníci vyloženě užívali, nikde se nemihl ani stín suše profesionálního přehrání bez zájmu.
Vše spěje k 17. listopadu Příspěvky s hosty byly hojně prokládány repertoárem Monkey Business (nejpůsobivěji vyzněla přesladká Piece Of My Life), ve kterých exceloval jako vždy pěvecky dokonalý Matěj Ruppert. Zajímavou perličkou byla Bobby Brown Franka Zappy, zkombinovaná s popěvkem z dětského filmu Ať žijí duchové. A naprostým vrcholem večera pak nejspíš slavná Hey Jude v domácí verzi známé od Marty Kubišové, v podání Tonyi Graves, která, jak se přiznala, zpívala česky poprvé v životě.
Celý večer, který byl první z řady tematicky spřízněných akcí, pořadatelé pojali jako velké poděkování všem hostům za to, že i oni významně přispěli svými postoji k současné svobodné společnosti. Škoda jen, že na tvářích mnohých mladších přítomných bylo jasně patrné, jak hrozně je všechny ty řeči všech na pódiu o svobodě obtěžují a považují je jen za nudnou agitaci. Další aktivity o. p. s. Opona budou následovat a vše vyvrcholí velkým koncertem 17. listopadu 2009.
