Úterý 23. dubna 2024, svátek má Vojtěch
130 let

Lidovky.cz

V bijáku jsem byl naposledy v roce 1978

Česko

Když byl mladší, jezdil na koni, chodil do kina a létal letadlem. Dnes nedělá ani jedno z toho. V kině byl naposledy v roce 1978 a do letadla už taky nesedne. „Jsem zápecník,“ říká o sobě zpěvák Petr Spálený.

Když se před sedmnácti lety vracel ze svého posledního leteckého turné a místo na pražské Ruzyni přistál nejdříve ve Varšavě a pak v Bratislavě, zařekl se, že do letadla už nikdy nesedne. Domů pak dojel vlakem.

Podobně to bylo s kinem. „Přesně si pamatuju svůj poslední film. Byl to Podraz s Robertem Redfordem. V polovině promítání jsem dostal křeče do žaludku, skončil jsem v nemocnici a od té doby jsem do bijáku nešel,“ směje se ve stylově zařízeném obývacím pokoji svého říčanského domu. Na zdech se vyjímá několik nablýskaných pušek a asi čtyřicítka koňských grafik, které připomínají, že celá jeho rodina je koňmi posedlá. On sám už ale na koni nejezdí, protože má problémy se zády.

S tím zápecnictvím však nemá tak úplně pravdu. Pořád několikrát do měsíce koncertuje s kapelou Appolo Band i se svou ženou, Miluškou Voborníkovou, a je stále populární, alespoň u generace padesátníků a šedesátníků, jež na jeho písničkách vyrůstala. Ale i mladí, kterým už jeho obličej nic neříká, umějí zabroukat Plakalo bejby, které se line několikrát týdně po rozhlasových vlnách.

Dvě ženy, tři dcery

Petr Spálený se narodil 22. března 1944 v Praze. Se svou první ženou, herečkou Pavlínou Filipovskou, má dvě dcery. Starší Pavlína Wolfová Bubeníková (36) je novinářkou a moderátorkou. „Má svůj pořad na Radiožurnálu, který se jmenuje Děti vám to řeknou. S dětmi, které si zve do studia, glosuje uplynulý týden,“ vypráví Spálený, který je díky Pavlíně a jejímu manželovi Janu Bubeníkovi už dvojnásobným dědečkem. Vnučku Matildu (4,5) a vnuka Matouše (2) ale ještě nikdy sám nehlídal. „Když jsou u nás doma, pořád chodím půl metru za nimi a chytám je, protože se bojím, že někam spadnou a rozbijou si hlavu. Ti mladí rodiče mi říkají, neboj se, když spadnou, tak zase vstanou. Jenže když vidím Matouše, jak se žene ke schodům, a vypadá to, že skočí šipku, tak moc klidný teda nejsem,“ směje se.

Svého zetě, který má firmu zabývající se obsazováním manažerských pozic (tzv. head-hunting), si nemůže vynachválit. „Před třemi lety zorganizoval Honza k mým šedesátinám koncert ve Vinohradském divadle. Bylo to moc hezké.“

Druhá dcera Johana (33) je veterinární asistentkou a Barbora (26), jejíž maminkou je jeho současná manželka Miluška Voborníková, dělá počítačovou grafiku. O práci s ní dokáže zasvěceně diskutovat, protože se sám nějaký čas počítačové grafice věnoval. Teď už ale počítač využívá jen na e-maily a ukládání fotek.

Hříbky přímo u dveří

Petr Spálený má rád dobré jídlo a pití. „Taky je to na mně vidět,“ říká. Doma mívá malou zásobičku kvalitního vína a občas něco vykouzlí u plotny. „Mám rád středozemní kuchyni, italskou, řeckou -a tu docela umím vařit.“

K jeho dalším oblíbeným činnostem patří houbaření. „Máme chatu v Jevanech, v lese. Hříbky nám rostou přímo u dveří,“ vypráví, zatímco se kolem něj protáhne černá kočka, momentálně jediný domácí mazlíček. „Leta jsem měl německého ovčáka, byl to člen rodiny. Na Vánoce nám ale bohužel zemřel a já se zatím necítím na to pořídit si za něj náhradu,“ končí náš dvouhodinový rozhovor a típne asi pátou vykouřenou cigaretu.

Autor: