Úterý 24. května 2022, svátek má Jana
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

V bludišti oborů se vyzná málokdo

Česko

OSOBNOST Petr Kolář vede tým, který má za úkol vytvořit přehlednější a důvěryhodnější soustavu vysokoškolských studií

* LN Objevil se nový termín: národní kvalifikační rámec. O co jde?

Začnu příkladem. Když dnes člověk opouští vysokou školu, může dostat vedle diplomu ještě něco, co se jmenuje „dodatek k diplomu“. Jde vlastně o seznam předmětů, které student absolvoval. Vedle české verze mívá tento dokument ještě verzi anglickou, aby byl použitelný mezinárodně. Jenže pak se stane, že absolvent, nebo ještě student, přijede do zahraničí, chce tam pokračovat ve studiu nebo třeba získat uplatnění, a tam mu řeknou – tohle se u nás učí jinak, tenhle předmět neznáme, tenhle náš předmět vám chybí. Problémem je obrovské množství oborů, které se často liší jenom názvem, neboť obsah je velmi podobný. U nás je jich na devět tisíc, v dalších zemích to bývá podobné. Prostě bludiště názvů, v němž je těžké se vyznat. Co s tím? Řešením má být právě vypracování národních kvalifikačních rámců, které popíší nikoliv, co student absolvoval, ale co dovede. A to pokud možno způsobem, který bude mezinárodně srozumitelný a kterému budou rozumět jak ostatní vysoké školy, tak i zaměstnavatelé. Kvalifikační rámce tak přispějí k uznávání diplomů, ale i průběžných výsledků studia.

* LN Jestli se nemýlím, něco podobného už existuje na bázi středního vzdělávání.

Ano, tam existuje národní soustava kvalifikací. Z té se například dozvíte, co umí kominík, který prošel příslušným odborným učilištěm, a co může se svou kvalifikací dělat. Myšlenka národního kvalifikačního rámce je obdobná, ovšem s tím, že většinou nelze stanovit, že filozof může být zaměstnán pouze jako filozof, protože jeho uplatnění bývá daleko širší.

* LN Vy sám jste filozof. Mohl byste nastínit, jak by mohl vypadat popis dovedností, znalostí a kompetencí absolventa filozofie?

Dovedu si to představit, ale neudělám to, protože nechci předjímat expertní vyjádření.

* LN Kdo budou ti experti, kteří mají národní vzdělávací rámec vytvořit? A kolik jich bude?

Expertů bude stovka. Měli by to být akademici, lidé z akreditačních komisí, ale i lidé nominovaní zaměstnaneckou sférou. Expert by měl být člověk, který je autoritou ve svém oboru, ale má určitý přehled i o oborech dalších. Má zkušenosti s konstruováním vzdělávacích programů a jejich akreditací a může prokázat určitý vliv na realizaci svých nápadů.

* LN Existují takoví lidé vůbec?

Jistě. Už je máme vytipované. Ideální je třeba proděkan pro studium, který je autoritou v nějakém konkrétním oboru.

* LN Z toho, co říkáte, je zřejmé, že vytvoření národního kvalifikačního rámce nebude levná záležitost.

Přijde na 47 milionů korun, ovšem s tím, že převážná většina této sumy pochází z evropských peněz, konkrétně z operačního programu Vzdělání pro konkurenceschopnost.

* LN Už to někde mají?

Pokud vím, tak v některých státech už tyto rámce existují. Například v Irsku, Velké Británii, Dánsku nebo Estonsku.

* LN Máte tedy na čem stavět?

Do určité míry ano. On totiž existuje i zastřešující evropský rámec kvalifikací. Je velmi obecný. Neříká, co má umět filozof, ale jaké kompetence se očekávají od bakaláře, magistra, absolventa doktorandského studia. I my bychom měli začít takovým přehledem. Na to naváže tak zvané klastrování. Jde o shlukování oborů tak, abychom místo bludiště devíti tisíc oborů měli nanejvýš pár desítek oborových skupin neboli klastrů (clusterů).

* LN Přinese to nějakou výhodu?

Určitě to přinese výhodu školám. Představte si, že se rozhodnete vyučovat nový studijní obor a zažádat o jeho akreditaci. Dneska ho musíte vtěsnat do 9000 anebo vytvořit 9001. Naším cílem je značné zjednodušení akreditačního procesu. Školy by žádaly jen o akreditaci určitého širšího klastru a konkrétní obory už by mohly tvořit samy, aniž by jim do toho někdo mluvil. K tomu ale nestačí vytvořit jen národní kvalifikační rámec. Je potřeba upravit i legislativu. Ale i na tom už se pracuje.

* LN Vy vedete odborný tým, který má rámec připravit. Jak jste se k tomu vlastně dostal? Musel jste procházet nějakým konkurzem?

Byl jsem přímo osloven ministerstvem školství a mohl si vybrat nejbližší odborné spolupracovníky. Ministerstvo zase zajišťuje celou administrativu projektu.

* LN Oslovili vás proto, že jste na ministerstvu svého času pracoval jako náměstek?

Asi ano. Potřebují někoho, kdo má zkušenosti i v komunikaci s tímto úřadem.

* LN A splňujete výše zmíněné předpoklady experta?

Myslím, že ano. Vždyť já byl dva roky členem akreditační komise vlády.

* LN Kdo je s vámi v řídicím týmu, který bude muset poskytnout expertům metodiku?

Profesor Petr Noskievič z Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě je odborným garantem pro oblast vysokých škol. Metodickým garantem bude ředitel právních a korporátních vztahů Masarykovy univerzity a někdejší předseda studentské komory Rady vysokých škol Jiří Nantl, který je taky členem Národní rady pro kvalifikace, dalším expertem je odborník na vzdělávací politiku Jan Koucký. Garantem pro oblast vyšších odborných škol, které taky patří do terciárního vzdělávání, je Karel Chadt, jenž působí v akreditační komisi pro vysoké školy i v akreditační komisi pro vyšší odborné školy, ale také v zaměstnaneckém sektoru. Pracuje totiž také ve Škodě Auto.

* LN Kdy se pustíte do práce?

Tento týden bude úvodní konference.

* LN A kdy by měly být první výsledky práce?

Hmatatelné výsledky v podobě tak zvaných obecných deskriptorů budou v první polovině roku 2010. Nejnáročnější část, jíž je vymezení oblastí vzdělávání a tvorba konkrétních popisů výstupů vzdělávání, by měla být hotova do konce roku 2010. Během roku 2011 bude pilotně ověřována a upravována.

* LN Když bude systém terciárního vzdělávání prostřednictvím kvalifikačního rámce popsán, bude vůbec nutné chodit do školy? Nestačilo by, kdyby člověk prostě prokázal znalosti a kompetence?

Dobrá otázka. Národní kvalifikační rámce určitě otvírají cestu k tomu, aby mohlo být uznáváno nejen formální vzdělávání. Nezpochybňují ale smysl získávání univerzitního vzdělávání tradiční cestou. V případě regulovaných povolání, jako je třeba povolání lékaře či právníka, ale i dalších, je formální vzdělávání nezbytné. Bude ale jenom dobře, když projekt napomůže uznávání částečných kvalifikací. Vezměme třeba mladého muže, který se přihlásil na náročný technický obor a po třech semestrech z nějakého důvodu studia zanechal. Dnes se to bere, jako by neměl žádnou vysokoškolskou kvalifikaci. Ale on ty tři semestry má. A měl by mít možnost, aby je mohl nějakým způsobem prokázat a uplatnit.

* LN Působil jste v Akademii věd, na veřejné univerzitě, ve státní správě a teď jste na soukromé univerzitě. Je to velký rozdíl ve stylu práce?

Cítím rozdíl v dynamice práce. Působení ve veřejném či státním sektoru vás ukázní a současně naučí pohybovat se ve veřejném prostředí. Zjistíte, že úsilí, které takové práci věnujete, se projevuje pomalu a výsledky práce se ukážou po letech. Soukromý sektor, i když jde „jen“ o vzdělávání, vás urychlí. To, co na mých předcházejících působištích trvalo léta, mohu dnes realizovat téměř okamžitě. Ale též okamžitě nesu důsledky. Baví mě, že se mohu podílet na rozvoji instituce, která se stala naší první soukromou univerzitou s akreditovaným doktorským studiem a která je první soukromou vysokou školou s postavením výzkumné organizace v rámci Evropské unie.

***

Profil Povolání: prorektor Petr Kolář (47) vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Palackého, později pracoval v Akademii věd ČR, učil na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a v letech 2000–2002 na ní působil jako děkan. V letech 2003–2006 byl ve funkci náměstka ministryně školství Petry Buzkové pro vědu a vysoké školy. Nyní je prorektorem soukromé Univerzity J. A. Komenského.

Autor:

V předdůchodu si odpočinu a pak se uvidí. Možnost, o které se moc neví

Premium Má do penze pět let a je v předdůchodu na tři roky. Na víc totiž nemá naspořeno. Že to nejde? Ale ano. Legislativa to...

Mami, ty se uzdravíš! Jana Vránová o synově cestě do NHL i boji s rakovinou

Premium Před sedmi lety si prožila peklo. Bojovala s rakovinou lymfatických uzlin a nevěděla, jak to synovi, hrajícímu tehdy...

Půst, občas večeře, čtyři kávy denně. Jak jíst podle výživového poradce Havlíčka

Premium Strava ovlivňuje nejen naši váhu či kondici, ale i náladu a zdravotní stav. Ostatně až dvě třetiny všech nemocí mají...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!