K riziku infarktu či cukrovky se přidal další strašák: covid-19. Dle lékařů a vědců má u obézních těžší průběh, dvakrát častěji jsou hospitalizováni, končí na JIP a déle se uzdravují. Plyne to ze studií vztahu jedinců s obezitou k onemocnění covidem u 400 tisíc pacientů z Evropy, Asie i Ameriky.
Covid-19 se komunitně šíří už v pěti krajích, začíná se omezovat zdravotní péče |
Riziko, že pacient s koronavirem skončí v nemocnici, je u obézních o 113 procent vyšší. „Nárůst hospitalizací na JIP je u nich s koronavirem o 74 procent vyšší a riziko úmrtí je až o 48 procent větší než u neobézní populace,“ řekl webu Lidovky.cz Jozef Čupka, vedoucí pracovní skupiny preventabilních onemocnění při České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.
„Obézní lidé jsou také náchylnější k syndromu akutní respirační tísně, což je v současnosti hlavní příčina úmrtí pacientů na koronavirus,“ upozorňuje Čupka.
V sázce je i úspěšnost očkování. K vývoji vakcíny na covid se upínají naděje celého světa, nadbytečná kila ale umenšují přínos očkovacích látek. „U obézních je obecně účinnost vakcín nižší a tito lidé daleko hůře prodělávají infekční nemoci. Velmi zjednodušeně se dá říci, že se tukové buňky tváří jako tělu cizí. Tělo a jeho imunitní systém vytváří v tukové tkáni něco jako chronický zánět,“ řekl pro Lidovky.cz Jiří Beran, vakcinolog a vedoucí lékař Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové.
Covid-19 se komunitně šíří už v pěti krajích, začíná se omezovat zdravotní péče |
Imunitní systém zatížený chronickým zánětem podle něj nemá dostatek kapacit na vytvoření imunitní odpovědi na infekce včetně covidu-19 ani na očkování.
Nadváze lze sice předcházet zdravým životním stylem s dostatkem pohybu, jeho praktikování ale pandemie komplikuje. Během jarní pandemické vlny značná část lidí přibrala podle Jozefa Čupky 1 až 5 kilogramů. „Je to začarovaný kruh. Nemohli chodit ven a stýkat se s blízkými, což zvyšuje stres, který následně řešili přejídáním. Ručička na váze zákonitě stoupá nahoru,“ doplnil.
Vědecké studie ukazují, že obézní pacienti se potýkají s horším průběhem infekce covid-19 hned z několika důvodů. Obezita například omezuje plicní ventilaci, zhoršuje imunitní odpověď na virovou infekci a zvyšuje v organismu zánětlivé procesy.
Podle izraelského obezitologa Drora Dickera pacienti s obezitou mají vyšší virovou zátěž a uzdravují se průměrně o pět dní déle. Jejich průměrná délka uzdravení je tak 20 dní. Ohroženější jsou údajně muži, jimž se častěji tuk více ukládá v oblasti břicha.
Každý osmý zahraniční student na Univerzitě Karlově je nakažený covidem. Škola je přesunula na zvláštní koleje |
Právě břišní tuk je vědci spojován s produkcí hormonu, který může přispívat k závažnějšímu průběhu covidu-19.Velký obvod pasu a vysoká tělesná hmotnost také komplikují péči o pacienta v nemocnici – například zavedení plicní ventilace nebo i položení nemocného na břicho, aby se zvýšil objem jeho dechu.
Obezita je tak zřejmě jedním z důvodů, proč některé země nebo skupiny obyvatelstva byly koronavirem zasaženy mimořádně tvrdě. Například ve Spojených státech podíl obézních lidí v populaci už desítky let roste a nyní dosáhl 42 procent.
Mezi černochy a Hispánci je ještě vyšší. Za obézního je považován člověk, jehož index tělesné hmotnosti (BMI) se přehoupl přes třicet. U lidí s extrémní obezitou, kteří mají BMI 40 a vyšší, je nebezpečí těžkého průběhu covidu-19 ještě výraznější. BMI se vypočítává vydělením hmotnosti daného člověka druhou mocninou jeho výšky v metrech.
V Česku přitom trpí nadváhou či až obezitou na 60 procent populace. Podle psycholožky a zakladatelky společnosti STOB (STop Obezitě) Ivy Málkové v době jarní karantény navíc 41 procent lidí ztloustlo, zejména ti, kteří už nadváhu měli.
„Lidé se bojí a izolují se. To je ale spojeno s menší pohybovou aktivitou, tendencí nakupovat a konzumovat trvanlivé potraviny, které jsou často velmi kalorické a nutričně chudé,“ řekla serveru Lidovky.cz. Svoji výraznou roli podle ní hraje i úzkost, stres a strach z onemocnění samotného. To vše se umí podepsat i na váze a stimulovat chuť k jídlu. „Stres sám o sobě oslabuje naši imunitu, a tím zvyšuje riziko onemocnění,“ doplnila Málková.
Stres ještě všechno zhoršuje
Ačkoli současná situace nenahrává pěstování zdravého životního stylu a pohybu, lékaři alespoň radí, aby lidé nepropadali panice a na pohyb nerezignovali. „V populaci máme 30 procent neurotických lidí, které nejistá situace přirozeně velmi stresuje. Cvičením se vyplavují hormony štěstí, které proti stresu bojují,“ uvedl Čupka s tím, že by lidé měli chodit běhat, procházet se v přírodě alespoň 40 minut nebo cvičit doma.
Klíčem je také dbát na správnou výživu, jež má zásadní vliv na lidské zdraví. „Na rozdíl od covidové infekce, jejíž zdravotní rizika si bezprostředně uvědomujeme, ovlivňuje výživa stav našeho zdraví často dlouhodobě, někdy i skrytě,“ sdělil pro Lidovky.cz Petr Tláskal, předseda Společnosti pro výživu a vedoucí lékař oddělení léčebné výživy Fakultní nemocnice v Motole.
Studie WHO získané třicetiletým sledováním výživy obyvatel 195 registrovaných zemí podle Tláskala ukázaly, že každý pátý člověk umírá předčasně v souvislosti s nesprávnými stravovacími návyky. V průměru si lidé s nadváhou zkracují očekávaný věk dožití o jeden rok a obézní o tři.
Nebezpečí však nečíhá jen na obézní. „Vysoká úmrtnost na covid-19 byla i na druhém protipólu, tedy u extrémně hubených. Přesněji řečeno ve skupině pacientů trpících podvýživou,“ uvedla Málková.
Odhaduje se, že roční náklady na léčbu obezity a přidružených nemocí jsou v celé Evropě 70 miliard eur (asi 1,9 bilionu korun). České zdravotnictví podle odhadů stojí důsledky nízkého pohybu asi 30 miliard ročně. Výskyt obezity stoupá v důsledku sedavého způsobu života, nesprávným složením stravy a její nadměrnou kalorickou hodnotou.
