„Je evidován významný vzestup počtu nemocných, a to téměř o 54 procent. Nejvyšší nárůsty počtu nemocných s chřipkovými projevy vykazuje Olomoucký kraj a kraj Vysočina. Situaci v ČR hodnotíme jako nastupující epidemii chřipky A/H3N2,“ uvedla Národní referenční laboratoř pro chřipku Státního zdravotního ústavu ve své zprávě.
Nejvíce nakažených je mezi dětmi
Česko je na prahu epidemie chřipky, nemocnice mohou omezit návštěvy |
Největší výskyt chřipky a chřipkových onemocnění byl mezi dětmi do pěti let. V týdnu před svátky se proti předchozímu týdnu zvedl o 71 procent. Na 100 000 obyvatel připadlo 145 nemocných chlapců a děvčat. U školáků od šesti do 14 let to bylo 106 nakažených. Mezi lidmi nad 60 let připadalo 20 pacientů na 100 000 obyvatel. V této věkové skupině zaznamenali ale epidemiologové proti předchozímu týdnu největší rozšíření choroby, výskyt se víc než zdvojnásobil. Zvýšil se o 122 procent.
V Česku přibylo také nemocných s chorobami dýchacích cest. Na 100 000 lidí jich bylo 1364. Akutní respirační onemocnění trápí nejčastěji děti. V 51. týdnu, tedy v období před svátky připadalo na 100 000 lidí 3855 nakažených dětí do pěti let. Ve věku školáků to pak bylo 2341. Nejmenší výskyt nachlazení byl mezi lidmi nad 60 let. Na 100 000 obyvatel připadalo 632 nemocných. Proti předchozímu týdnu jejich počet ale vzrostl o 15 procent, u dětí byl nárůst o necelá tři procenta.
Prázdniny pomáhají zastavit epidemii
Nejsilnější epidemie za posledních pět let byla podle údajů ústavu na počátku roku 2015. Tehdy v ČR na 100 000 obyvatel připadalo víc než 2000 nemocných. Podle statistik se situace vždy na přelomu roku výrazně zlepšuje a nakažených ubývá. Pomáhají tomu vánoční prázdniny a volno, které zbrzdí šíření infekce.
Zatímco v minulosti odborníci mluvili o epidemii až tehdy, kdy počet pacientů překročil hranici 2000, nyní se epidemický práh pohybuje asi mezi 1600 až 1800 nemocnými na 100 000 lidí. K přehodnocení kritéria podle odborníků přispělo třeba zavedení takzvané karenční doby, tedy tří dnů marodění bez nemocenské. Mnozí nakažení totiž k doktorovi vůbec nechodí, takže se do statistik nedostanou. Ve skutečnosti tedy může být počet nemocných mnohem vyšší.
Plošnou epidemii hlásí podle laboratoře nyní celá Skandinávie i Portugalsko, Nizozemsko či Chorvatsko. V Německu jsou regionální epidemie, na Slovensku je situace podobná jako v ČR.
