Rok 2016 je zatím poslední, za který má statistický úřad kompletní údaje. Přes polovinu cizinců tvořili lidé s trvalým pobytem v Česku, velká skupina měla přechodný pobyt. Počet lidí, kterým Česko udělilo azyl, činí 0,6 procenta všech cizinců v zemi.
Podíl cizinců na celkovém počtu obyvatel dosahuje 4,5 procenta a ve srovnání s ostatními státy Evropské unie je relativně nízký. Česko je na 19. místě z 28 států. Největší podíl je v Německu, kde cizinci tvoří zhruba desetinu obyvatel.
V Česku bylo loni nelegálně 4738 cizinců, z toho 172 běženců |
Nízký v evropském srovnání je podle ČSÚ i počet žadatelů o azyl. V roce 2016 jich o azyl požádalo 1478, zatímco v celé EU to bylo přes milion, v Německu 722 tisíc. Liší se i národnostní struktura žadatelů o azyl. V Česku jsou nejpočetnější skupinou Ukrajinci, kteří tvoří 34 procent, následují Iráčané s 11 procenty a Kubánci se šesti procenty. V celé EU jsou nejpočetnější skupinou žadatelů o azyl Syřané, jichž je čtvrtina, následují se 17 procenty Afghánci a s deseti procenty Iráčané.
Lidé nejčastěji přichází z ekonomických důvodů
Nejčastěji se do Česka vydávají lidé z ekonomických důvodů. Ředitel odboru statistiky trhu práce Dalibor Holý to ukázal na příkladu Ukrajinců, jejichž příjmový medián v Česku činí 21.300 korun, zatímco průměrná mzda na Ukrajině je mezi 5000 a 6000 korun. Této motivaci odpovídá i věková struktura cizinců v Česku, když nejvíc jich je v mladším produktivním věku mezi 30 a 40 lety.
Pětina cizinců je v Česku za účelem studia. Mezi nimi dominují Slováci, kteří tvořili více než polovinu všech zahraničních vysokoškolských studentů v Česku. Významně jsou mezi vysokoškoláky na českých univerzitách zastoupeni také Rusové, Ukrajinci a Kazaši. Zatímco Slováků mírně ubývá, počty studentů z postsovětských zemí se naopak mírně zvyšují. Zahraniční studenti mají zájem zejména o technické, medicínské a ekonomické obory.
Více než třetina ze všech cizinců v Česku žije v Praze, kde jich ČSÚ eviduje přes 184 200. Na druhém místě je Středočeský kraj, kde bylo cizinců 64 800, následuje Jihomoravský kraj s 43 400. Nejnižší počty cizinců jsou na Vysočině, kde jich žije 8400, a ve Zlínském kraji, kde jich ČSÚ eviduje 8800.
