4. září 2018 17:54, aktualizováno  18:53 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

V Česku pracuje 400 lékařů z ciziny bez potřebných zkoušek, varuje lékařská komora

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 9Diskuse
Chirurgové při práci (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Chirurgové při práci (ilustrační foto) | foto: Shutterstock

PRAHA V Česku pracovalo podle České lékařské komory (ČLK) přes 400 lékařů z ciziny bez potřebných zkoušek, z nich 145 díky takzvanému projektu Ukrajina. Odkazuje se na seznam, který získala od ministerstva zdravotnictví. Podle mluvčí resortu Gabriely Štěpanyové jsou ale na seznamu za dva roky i lidé, kteří do praxe nenastoupili. Komora projekt kritizuje.

Podle ministerstva mají lékaři z ciziny na doplnění zkoušek nejvýše rok od zahájení praxe a do té doby musejí pracovat pod stálým dohledem jiného lékaře. Podle komory se tak ale v mnoha nemocnicích neděje. Kraje, jejichž nemocnice většinu těchto lékařů zaměstnávají, tak podle ní porušují zákon.

ČLK v úterý představila seznam 427 lékařů-cizinců, kteří dostali ministerskou výjimku. Podle ministerstva ho ale vykládá chybně. „Jedná se o součet všech lékařů ze třetích zemí od května 2016 do května 2018, kteří projevili zájem o práci v ČR. Toto číslo však již nereflektuje, kolik lékařů z tohoto počtu v mezičase například složilo aprobační zkoušku, nenastoupilo do výkonu praxe nebo například kolik z nich odcestovalo z ČR,“ vysvětlila mluvčí resortu.

Komoře nejvíc vadí to, že lékaři pracují bez dozoru. „Ze zákona je každý lékař bez aprobační zkoušky považován za medika a musí pracovat pod přímým dohledem dalšího lékaře. Skutečnost je taková, že jsou zneužívaní jako levná pracovní síla a pracují zcela bez dozoru,“ řekl prezident ČLK Milan Kubek. Komora zvažuje, že na ministerstvo zdravotnictví kvůli tomu, že porušování zákona toleruje, podá žalobu.

Projekt Ukrajina, který lékaři umožňuje odložit složení aprobační zkoušky, slíbil premiér Andrej Babiš (ANO) v dubnu ukončit poté, co ho kritizovaly komory lékařů. Kraje si ale prosadily jeho pokračování. „Předpokládám, že podporují kvalifikované lékaře, kteří tam působí už dlouhodobě, takže v tom problém nevidím,“ řekl v úterý Babiš. Podle ministerstva by konec projektu mohl znamenat i zavírání některých oddělení nemocnic.

Za lékaře zodpovídá zdravotnické zařízení

Lékaři bez aprobací působí v celé zemi. Nejvíc v Ústeckém (84), Karlovarském (49) a Moravskoslezském kraji (46). „Čím je nemocnice personálně zdevastovanější, tím větší počet cizinců tam pracuje,“ dodal Kubek. Některá oddělení interny, chirurgie a ARO jich mají na seznamu i pět a více.

Podle karlovarské hejtmanky Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) je ale práce ukrajinských lékařů v nemocnicích zejména v pohraničí nezbytná. „Bohužel nemáme dostatek českých lékařů a v současné době by se zavírala celá oddělení a zkolaboval by kompletně zdravotní systém,“ řekla hejtmanka. 

„Konkrétně v nemocnici v Karlových Varech a v Chebu nám chybí do deseti lékařů v některých oborech, což o žádné personální devastaci nesvědčí. Ale ukrajinské lékaře zaměstnáváme, máme s nimi dobré zkušenosti a nyní se bez nich prostě neobejdeme. Pan prezident Kubek by měl vynaložit úsilí jak tento problém do budoucnosti vyřešit,“ reagovala Kubkova slova hejtmanka.

Dodala, že předsedovi ČLK nabízela jednání s hejtmany, ale ten na to nereagoval. „Je nutné stále připomínat, že za zdravotní péči jsou odpovědné kraje, ne prezident lékařské komory,“ uvedla hejtmanka a předsedkyně Asociace krajů ČR.

„Za odbornost ukrajinského lékaře a zajištění odborného dohledu nad ním plně odpovídá zdravotnické zařízení. Pro ministerstvo je neakceptovatelné, aby v České republice pracovali ukrajinští lékaři dlouhá léta bez složení aprobační zkoušky,“ uvedla Štěpanyová. 

Lékaři ze třetích zemí, kterých je v ČR asi jedno procento z celkem 50 000 lékařů, musejí podle současné legislativy absolvovat praxi a složit odborné zkoušky v češtině. Úspěšnost je deset až 15 procent. Ministerstvo zkoušky upraví. „Nově mohou ukrajinští lékaři vykonávat odbornou praxi jen na akreditovaných pracovištích. Do zkušebních komisí budou nově jmenováni odborníci z praxe, například primáři z okresních nemocnic,“ uvedla mluvčí. Zastoupení bude podle ní mít i ČLK. Nově také nebude možný neomezený počet pokusů o složení zkoušky.

Bez ní mohou lékaři vykonávat praxi jen tři měsíce, ministerstvo ji může prodloužit až na rok, nejvýše dvakrát. „Cílem této roční výjimky je dát příchozím lékařům prostor zvyknout si na český zdravotní systém a naučit se jazyk, což by jim mělo usnadnit aprobační zkoušky,“ uvedla mluvčí.

Komora jako řešení navrhuje především zlepšit pracovní podmínky českých lékařů, aby neodcházeli do zahraničí. Poté je potřeba navýšit počet studentů, s čímž v úterý souhlasila vláda. Specializační vzdělání mladých lékařů je podle Kubka třeba zjednodušit. Možností je také organizovat nábory v zahraničí, nejlépe ale v zemích EU, kde mají srovnatelné vzdělání.

Konec projektu Ukrajina může znamenat zavírání oddělení

Odchod lékařů z projektu Ukrajina by podle ministerstva zdravotnictví mohl znamenat zavírání oddělení nemocnic v krajích. Odmítlo kritiku České lékařské komory, která v úterý uvedla, že lékařů bez aprobační zkoušky v Česku působí více než čtyři stovky. Podle ministerstva mají řádně uznané vzdělání ze zahraničí a do roka musí zkoušky složit. Sdělila to mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová.

Ministerstvo se také ohradilo proti tomu, že ČLK tvrdí, že v ČR pracuje přes 400 lékařů z ciziny bez ukončeného medicínského vzdělání na základě ministerské výjimky. Podle mluvčí to není aktuální stav. "Jedná se o součet všech lékařů ze třetích zemí od května 2016 do května 2018, kteří projevili zájem o práci v ČR. Toto číslo však již nereflektuje, kolik lékařů z tohoto počtu v mezičase například složilo aprobační zkoušku, nenastoupilo do výkonu praxe nebo například kolik z nich odcestovalo z ČR," vysvětlila.

„Cílem této roční výjimky je dát příchozím lékařům prostor zvyknout si na český zdravotní systém a naučit se jazyk, což by jim mělo usnadnit aprobační zkoušky," uvedla mluvčí. Dozor dalšího lékaře, který podle ČLK v některých nemocnicích nad ukrajinským kolegou chybí, je podle ministerstva povinný.

„Za odbornost ukrajinského lékaře a zajištění odborného dohledu nad ním plně odpovídá zdravotnické zařízení. Zdůrazňujeme, že pro ministerstvo je neakceptovatelné, aby v České republice pracovali ukrajinští lékaři dlouhá léta bez složení aprobační zkoušky," dodala.

Z celkového počtu 50 000 lékařů v ČR je podle ministerstva doktorů ze zemí mimo EU asi jedno procento. Úspěšnost aprobačních zkoušek je asi deset až 15 procent. Podle Štěpanyové ale počet úspěšných absolventů roste, zatímco v roce 2010 jich bylo 15, v roce 2016 už 55, loni 70 a letos už 76.

Lékaři ze zemí mimo EU musí složit zkoušku z jazyka a odbornou zkoušku v češtině. Ministerstvo podle mluvčí pracuje na zvýšení kvality aprobačních zkoušek. "Nově mohou ukrajinští lékaři vykonávat odbornou praxi jen na akreditovaných pracovištích. Do zkušebních komisí pro aprobační zkoušky budou nově jmenováni odborníci z praxe, například primáři z okresních nemocnic," vysvětlila. Zastoupení bude podle ní mít i ČLK. Nově také nebude možný neomezený počet pokusů o složení zkoušky.

ČTK
  • 9Diskuse




Najdete na Lidovky.cz