U Babišova domu se sešli ekologičtí aktivisté. Požadují dřívější odklon od uhlí |
Podle ní znají žáci druhého stupně základních škol problematiku životního prostředí dobře. „Velmi silně vnímají problémy životního prostředí a v poslední době i klimatické změny. Až na naprosté výjimky nezpochybňují, že řešit klimatickou změnu je nesmírně důležité a že se klima mění i kvůli lidské činnosti,“ uvedl pro Lidovky.cz jeden z autorů metodického pokynu Jan Činčera z brněnské Masarykovy univerzity.
  |
Současně podle něj platí, že děti jsou trochu skeptické k tomu, že by mohly samy něco ovlivnit. „Nemají problém s tím vypínat světla či třídit odpad, i když s jejich zapojováním se do větších akcí je to stále, navzdory nedávné iniciativě Fridays for Future, trochu slabší,“ dodává odborník z katedry environmentálních studií.
Za klima, proti covidu i proti chudobě. Summit G7 provázejí protesty desítek aktivistických skupin |
Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) ekovýchova v posledních letech povstala z popela. A české děti nejsou už tak daleko od těch skandinávských, které jsou známé pro svoje vysoké vnímání ekologie. „Když se podíváte na situaci před deseti lety, je to dnes významně lepší. Na ministerstvu máme specialisty na ekologickou výchovu, kteří jsou intenzivně v kontaktu s pedagogy, také je školíme,“ líčí Brabec.
Ministerstvo životního prostředí se snaží povzbudit zájem o environmentalismus mezi dětmi ještě více. Vypsalo tak letos další výzvu na ekologickou výchovu, rozděleno má být čtyřicet milionů korun. Dotace mají směřovat především na projekty spojené s klimatickou změnou.
Žádosti bylo možné podávat do konce května. Jaký byl zájem, zatím není jasné, předchozí dotace se ale rozkutálely velmi rychle. Ministerstvo takto rozdalo už 25 milionů, přičemž žádosti byly za 33 milionů, následně resort vyčlenil čtyřicet milionů, projektů přišlo za padesát milionů. Letos se tedy opakuje čtyřicetimilionová částka, k tomu ale navíc na podobné projekty půjdou peníze i z Norských fondů.
Finance šly do dlouhodobých programů napříč regiony, na školení učitelů, lektorů a také na různé speciální projekty. Jsou mezi nimi známé, jako je Ukliďme Česko, Strom roku, Ekologická olympiáda, ale i méně známé, třeba Odpadový Oscar nebo CO2 liga. První je pro obce s cílem popularizovat a odměnit ty, které mají nejnižší produkci směsných komunálních odpadů, druhá pak celorepublikový program na téma změny klimatu. Programy tak někdy nemíří jen na školy, ale na celou veřejnost.
Hry v parku
Programů a soutěží se podle Brabce účastní stovky škol. „Dostávají úkoly, například jak snížit uhlíkovou stopu nebo šetřit vodou. Jsou to hrozně zajímavé věci. Účastnil jsem se několika ročníků udílení cen, studenti pak mají prezentace, natáčí vtipná videa. Je úžasné, jaké mají nápady, je to svěží a některé školy tím opravdu žijí,“ vypráví Brabec. To všechno má podle něj obrovský efekt, protože mladí lidé se velmi prakticky učí, co je ekologie.
Švédská aktivistka Greta Thunbergová oslavila 18. narozeniny, přála by si k nim záchranu planety |
Podpora má však ještě jednu část, a to jsou denní nebo pobytové ekologické výukové programy. Ty probíhají především na střediscích ekologické výchovy, kterých je po celém Česku kolem osmdesáti. Atraktivní programy mají i národní parky, jejich informační centra nebo Domy přírody u Chráněných krajinných oblastí.
„Parky nabízejí krásné pobytové akce pro žáky a studenty, kterým přednáší experti i strážci parku. Hrají také různé hry, chodí na výpravy do divočiny, ukazují si dopad klimatické změny na les, přírodu, koloběh vody. Součástí je i praktická práce s mikroskopem, poznávačka rostlin a živočichů, sbírají vzorky,“ uvádí ministr.
V roce 2017 se díky dotacím ve školách také obnovily a modernizovaly staré školní zahrady. Stovky škol si tak vybudovaly buď přírodní hřiště nebo zahradu, kde zasadily nově stromy nebo doplnily vodní prvky. Děti se tam naučí, jak se dá využít dešťová voda, jak jí zachytávat nebo kolik vody se odpařuje.
Podobné programy, zejména pobytové akce, mají na děti významný vliv. I na to poukazují průzkumy.
Děti jsou jako houby, vědomosti doslova nasávají
Podle Činčery souvisí postoje a chování žáků s věkem, genderem a do určité míry i s regionem, kde žijí. „Dívky chtějí přírodu víc chránit a chovají se k ní odpovědněji. Chlapci mají zase vyšší znalosti a silnější vztah k místu, kde žijí. Platí také, že mladší žáci podporují ochranu přírody více než starší – předpokládáme ale, že na střední škole se zájem dětí o životní prostředí opět zvyšuje,“ uvádí odborník z Masarykovy univerzity.
Ekologická aktivistka Greta Thunbergová se po roční přestávce vrátila do školy |
Podle Brabce je důležité, že výuka o životním prostředí je průřezová, to znamená, že se s ní žáci setkají v přírodopisu stejně jako v zeměpisu, občanské výuce, fyzice nebo chemii. Dnes se také pracuje s tématy, která jsou lépe uchopitelná v našich podmínkách. Roli v tom sehrálo především sucho, které Česko sžírá od roku 2014.
„Děti jsou jako houby. Doslova nasávají vědomosti. Když se najde někdo, kdo umí ekologii vysvětlit atraktivní formou, tak dítě zaujme natolik, že změní svoje chování. Ale nejen to, začne také měnit chování svých rodičů. Třeba, aby třídili odpad nebo šetřili vodou. A je to hrozně důležité, protože takhle můžeme působit na stovky tisíc, možná miliony dětí,“ míní ministr.
Co odborníci neumí říct úplně přesně, je to, jak si současní žáci stojí ve srovnání s jejich předchůdci. Podle Činčery to lze odvodit jen z dílčích výzkumů. Z nich vyplývá, že v posledních letech se u středoškoláků velmi posunulo vnímání klimatické změny. Platí to ale u celé veřejnosti. Obecně však čeští žáci vnímali důležitost ochrany přírody v minulosti stejně jako jejich současníci.
